Vliv těžby na životní prostředí v Namibii

Katedra pedologie a ochrany půd FAPPZ se měla možnost v posledních několika letech aktivně podílet na projektu řešícím problematiku kontaminace půd v důsledku těžby a zpracování rud v Namibii.

Namibie je zajímavá země. Svou rozlohou odpovídá součtu plochy území Francie a Německa, ale přitom v ní žije jen 2,2 milionu obyvatel. Je tak jednou z nejméně osídlených zemí na světě. Je také poslední africkou zemí, která se zbavila koloniální nadvlády. Až po dlouholetém úsilí se v roce 1990 vymanila z protektorátu Jihoafrické republiky. Návštěvníka zaujme stále přítomná německá koloniální stopa, i když německý kolonialismus skončil s první světovou válkou. Stále zde často slyšíte němčinu a mnohé ulice mají ve svém názvu výraz „Strasse“.

Bohatství v zemi

Namibie překvapí svou rozvinutostí. I přes velké sociální rozdíly a téměř padesátiprocentní nezaměstnanost zde nenajdete klasické slumy. Pro většinu lidí je Namibie spojována s pouští Namib a představou nekonečných pouštních dun. Přestože je Namibie skutečně velmi suchou zemí, není tato představa správná. Množství dešťových srážek se výrazně odlišuje mezi pobřežní oblastí, kde je srážek minimum a rozkládají se zde klasické pouště, od více vnitrozemských oblastí, především těch na severu, kde je srážek podstatně více a najdeme zde vegetaci savan a řídkých lesů.

Práce v zahraničních podmínkách je složitější než v domácím prostředí, a je tak třeba vyzdvihnout významnou pomoc Namibijské univerzity, ale i vstřícný přístup Namibijské geologické služby. Studium chování rizikových odpadních látek vzniklých při těžbě je vždy citlivé téma, a souhlas odebírat vzorky bylo vždycky nutné vyjednat s danými důlními společnostmi. Předchozí působení vedoucího projektu doktora Kříbka z České geologické služby v Namibii našemu týmu často otvíralo dveře, a jen minimum lokalit, kde jsme chtěli provádět vzorkování, jsme nemohli navštívit. V některých případech bylo povolení komplikované, protože se v posledních letech mění vlastnická struktura mnoha dolů. Namibie je v hledáčku mnoha mezinárodních důlních společností, a tak zde působí korporace z celého světa od Ameriky až po Asii. Však také těžba nerostných surovin, zaměřená na těžbu olova, zinku, uranu, zlata a také diamantů, pro Namibii znamená jeden z nejdůležitějších příjmů.

Hlavní zdroje kontaminace půd

Projekt byl zacílen na poznání hlavních zdrojů kontaminace, zhodnocení úrovně znečištění půd a vegetace v prostředí těžby a zpracování rud a nalezení hlavních transportních cest v systému půda–voda–rostlina. Náš výzkum se zaměřoval na chování potenciálně rizikových materiálů v přirozeném prostředí, ale i na vlastních odkalištích a skládkách odpadního materiálu. Studium chování polutantů v odlišných půdách bylo jedním z důležitých aspektů tohoto projektu. Geografické variabilitě klimatických a geologických podmínek odpovídají i pestré půdní poměry. Většina území je pokryta neúrodnými regosoly, leptosoly a calcisoly, ale v některých oblastech je alespoň ostrůvkovitě možné narazit na úrodné půdy černozemního typu a smonice.

Příkladem je důlní oblast Kombat v severní části Namibie, kde probíhala do nedávné doby rozsáhlá těžba rud olova a mědi a kde je zároveň intenzivní zemědělská výroba. Kontrastní prostředí několika půdních typů a přítomnost velkého, dnes vyschlého odkaliště se pro náš tým stalo ideální přírodní laboratoří. Vstřícný přístup místních farmářů nám umožnil nejen potřebný rozsah odběru půdních vzorků, ale i možnost založení in situ inkubačního pokusu pro studium rozpustnosti rizikových materiálů. Jsme rádi, že se náš tým mohl podílet na přinášení nových poznatků o stavu životního prostředí tak krásné země a že se s našimi výsledky může seznámit široké spektrum odborníků prostřednictvím vědeckých článků publikovaných v řadě zahraničních časopisů.

Řešitelem projektu Vliv těžby a úpravy rud na životní prostředí v Namibii: Modelování migrace polutantů v půdách, rostlinách a podzemních vodách GAČR (č. GAP210/12/1413) je doc. Aleš Vaněk. Kromě ČZU na projektu spolupracovaly Česká geologická služba, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy a Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci.

 

Další články v rubrice

English ☰ Menu