Mezinárodní tým, jehož součástí je i profesor Miroslav Svoboda z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze, vytvořil první mapu evropských pralesů. Materiál zahrnuje téměř 1,5 milionu hektarů pralesů v 32 státech. Více než polovina z nich je ohrožena těžbou.
Studie věnovaná mapování evropských pralesů vyšla v nedávné době v časopise Diversity and Distributions. Tým vědců v ní poukazuje na to, že pralesy jsou velmi vzácné a roztříštěné v malých vzdálených oblastech. „Vycházeli jsme z definice, která říká, že se jedná o území, u nichž jsme na základě historických záznamů ani aktuálních údajů nezaznamenali v posledních 200 letech významný vliv člověka,“ popsal jeden z autorů studie profesor Miroslav Svoboda z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity.
Výzkum ukázal, že se ve 32 evropských státech skrývá 262 pralesů, které zahrnují 0,7 % evropského lesního porostu. Česká republika patří k nejlépe zmapovaným státům a na jejím území je 18 pralesů. Většina z nich se nachází ve středních a vyšších polohách a tvořeny jsou smrkovými, smíšenými a bukovými porosty. Mezi státy s největším množstvím pralesů patří Finsko, Švýcarsko, Litva, Slovinsko či Bulharsko. „Například Velká Británie téměř žádné pralesy nemá, byla odlesněná už před několika tisíci lety,“ připomněl profesor Svoboda.
Přestože se téměř 90 % zmapovaných pralesů nachází v chráněných oblastech, více než polovina v současné době není pod přísnou ochranou. „Velká část lokalit zejména ve východní Evropě není chráněná vůbec a hrozí, že o ně přijdeme,“ uvedl profesor Svoboda. V mnoha případech tak dochází ve vzácných oblastech k těžbě, která je ale často legální, a to i v rámci národních parků.
Přitom zachovat oblasti divoké přírody v Evropě je důležité z mnoha důvodů. Jedním z nich je ten, že v původních lesích žije řada organismů, které jsou vzácné či ohrožené a v běžných lokalitách přežívat nemůžou. „Vědci pralesy také považují za jakési přirozené laboratoře pro detailní pochopení lidského vlivu na lesní ekosystémy,“ dodal spoluautor studie prof. Tobias Kuemmerle z Katedry geografie Humboldtovy univerzity v Berlíně.
Další informace o projektu jsou k dispozici také na webu.