Zatopme si akátem

Výzkum vědců z ČZU potvrdil, že štěpku z trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia) lze zahrnout mezi biomasu vhodnou pro energetické účely.

Studie zkoumala konkrétní vlastnosti akátového dřeva pocházejícího z prostřední bývalé těžby hnědého uhlí u Varvařova s cílem zjistit, zda je biomasa z této dřeviny vhodná pro energetické účely. Stanoveny byly následující charakteristiky: rozměry štěpky (parametry určují technologii spalování), obsah popela, objemová hmotnost, obsah kůry a obsah organických a anorganických prvků. Mezi základní prvky určující kvalitu dendromasy patří uhlík, vodík, dusík, síra a kyslík, které spolu s vlhkostí štěpky ovlivňují výhřevnost.

Z výsledků analýzy velikosti částic akátové štěpky původem z rekultivované výsypky vyplývá, že tato dřevní hmota může být dle normy ČSN EN 14961-1-2010 zařazena do kategorie hrubozrnné energetické dřevní štěpky. V souladu s normou jsou i parametry vlhkosti (až 50%), obsah popela (až 3%) a minimální hodnota výhřevnosti 8-10 MJ/kg. Hodnoty obsahu organických prvků se ve všech případech blížily hodnotám normovaným, prvky anorganické byly zjištěny ve větší míře. Rozdíly vyplývající z porovnání výsledků s údaji z jiných studií jsou dle autorů závislé na konkrétních lesních porostech a jejich půdních podmínkách.

Stanovený obsah popela ve vzorcích dřeva a obsah kůry je příznivý z hlediska kvality biomasy. Popel může být využit jako hnojivo na rekultivovaných místech a uzavřít tak koloběh látek v přírodě.

 Ing. Josef Cafourek

Cafourek, J., Gaff, M., Gašparík, M., Slávik, M., Macků, J. (2016). Properties and use of biomass from reclaimed land in the North Bohemian basin. Wood Research. 61, 777-790.