Národní informační den (NID) se koná každoročně na ČZU a je pořádán ve spolupráci s Technologickým centrem AVČR za účasti zástupců Evropské komise. V každé členské zemi se koná ročně maximálně jedna akce tohoto typu. Účastní se ho vědci z vysokých škol, výzkumných institucí stejně jako odborníci z vývojových oddělení firem a projektoví specialisté. Na ČZU letos proběhl NID již po šesté.
Letošní NID přiblížil díky zástupkyni Generálního ředitelství pro zemědělství Evropské komise Tereze Budňákové a jedinému českému zástupci v Mission Boardu Emilu Ciencealovi trendy a priority nového programového období. „Výzvy v programu Horizont Evropa budou ještě více klást důraz na zcela konkrétní praktické výstupy výzkumu a inovací, a proto je důležité znát priority předem,“ říká prorektor pro rozvoj ČZU prof. Václav Hejnák. „Oceňuji, že udržitelné hospodaření, zdravá výživa, ochrana životního prostředí i odpovídající reakce na změny klimatu budou hrát v novém programovém období zásadní roli.“
Příkladem mohou být opatření, o nichž hovořil zástupce Mission boardu pro ochranu půdy doc. Emil Cienciala. Ten připomněl, že 60-70 % půd v Evropských zemích je kontaminováno, cílem podporovaných aktivit bude toto procento zásadním způsobem snížit a rozvinout udržitelné metody hospodaření, včetně způsobu hnojení a ochrany před škůdci, které nebudou půdu dále zatěžovat škodlivinami.
NID pořádá společně s Technologickým centrem AVČR. Jeho pracovníci také přispěli do programu konference aktuálními informaceni o přípravě programu Horizont Evropa. „ČZU je pro nás jeden s klíčových partnerů. S touto univerzitou spolupracujeme dlouhodobě organizováním informačních akcí, a to hlavně proto, že univerzita je jedním z nejaktivnějších českých subjektů zejména v části Společenské výzvy Zemědělství, potraviny a bioekonomika rámcového programu. Vyzdvihla bych zejména systematickou práci směrem k motivování a ke zvyšování účastí v programech jako je Horizont 2020 a Horizont Evropa. Dalšími úspěšnými univerzitami je například také VŠCHT nebo Mendelova univerzita, ale ČZU má skutečný tah na bránu,“ dodává Naďa Koníčková, vedoucí oddělení Národního informačního centra pro evropský výzkum při Technologickém centru AVČR.
Národní informační den letos poprvé vzhledem ke koronavirové krizi proběhl v hybridní formě za účasti 90 lidí on-line, v minulosti byla osobní účast okolo 120-130 lidí.
NID je organizován v rámci projektu Kancelář pro podporu mezinárodních projektů v oblasti Life Sciences. Cílem projektu je podpořit vědce při podávání nových výzkumných projektů. Původně to bylo v rámci programu Horizont 2020, nyní díky připravovanému programu Horizont Evropa očekáváme intenzivnější spolupráci v evropském prostoru. Projekt, který původně podporoval Národní informační dny, vznikl ve spolupráci s VŠCHT a Přírodovědeckou fakultou UK a nyní již čítá poměrně široké auditorium z různých dalších univerzit a výzkumných ústavů. “Zásadně tak přispívá k rozšiřování vědeckých týmu napříč „life science“ tématikou a jak můžeme sledovat indikátory narůstajícího počtu spolupracujících projektových týmů, do kterých je Česká zemědělská univerzita zapojena, Národní informační den svůj cíl rozhodně plní,“ vysvětluje doc. Ing. Tomáš Šubrt, řešitel projektu a vedoucí Centra projektů Provozně ekonomické fakulty ČZU.
