Galerie hlavního města Prahy spravuje Zámek Troja – typ římské příměstské vily, která patří k jedinečným stavbám v České republice a ve střední Evropě. Součástí zámku jsou zahrady s promyšlenou architektonickou a krajinářskou kompozicí, která je zasazena na břeh Vltavy a tvoří pohledově přímou spojnici s Pražským hradem.
Studenti Fakulty lesnické a dřevařské absolvují praxi v jabloňovém sadu barokní zahrady pod odborným vedením s cílem sad revitalizovat. Dalšími plánovanými aktivitami jsou zpracování závěrečných prací studentů se zaměřením na péči o barokní zahradu a její rozvoj, týmové i individuální projekty či exkurze a workshopy. Memorandum také otevírá možnosti společných grantových projektů.
Galerie hlavního města Prahy nabízí novou formu spolupráce s veřejností, ale také s různými organizacemi i jednotlivci jako příklad aktivního uvažování o možném využití kulturního dědictví, jemuž je věnována maximální péče z hlediska ochrany, ale které je zároveň využíváno kreativním a inovativním způsobem. FLD se věnuje vzdělávání a vědě v oblasti udržitelného lesního hospodaření při změně klimatu s důrazem na plnění ekosystémových služeb, komplexnímu managementu zvěře s péčí o její životní prostředí, moderním metodám uchovávání přírodnin a preparace živočichů, péči o zeleň v urbanizovaném prostředí, využívání dřeva jako obnovitelné suroviny a materiálu budoucnosti a konstrukci dřevěných výrobků a staveb.
„Naše spolupráce má posílit vazby mezi akademickým světem a světem kulturního dědictví. Chceme přispět k obohacení vzdělávacího procesu v kontextu udržitelnosti a péče o kulturní památky. Společně se studenty bychom v zahradě Zámku Troja chtěli vytvořit prostor pro kvalitní trávení volného času,“ uvedla Helena Musilová, náměstkyně pro odbornou činnost a vedoucí oddělení sbírek GHMP.
„Jsme přesvědčeni, že vzájemná spolupráce bude velkým přínosem zejména pro naše studenty programu Systémová arboristika,“ upřesňuje Radim Löwe, proděkan pro vnější vztahy a marketing FLD.
Foto: Karla Hlaváčková
Podobné články
Tým Zuzany Musilové z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze úspěšně otestoval dvacítku umělých plovoucích ostrovů, které nyní nabízejí více možností k hnízdění vodních ptáků. Na obhospodařovaných rybnících v jižních Čechách, tradičních hnízdištích vodních ptáků, plovoucí ostrovy využívají racci chechtaví,
Projekt „Likvidace invazních druhů v praxi“ zaměřený na vybrané lokality národních parků a chráněných krajinných oblastí úspěšně dospěl do svého konce. Díky úzké spolupráci s odbornou i laickou veřejností se podařilo zmapovat a zhodnotit efektivitu likvidace nežádoucích invazních druhů na