STRATEGIE INTERNACIONALIZACE PRO OBDOBÍ 2023 – 2030+
ODDĚLENÍ MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

ÚVODNÍ SLOVO 1. PROREKTORA A PROREKTORA PRO MEZINÁRODNÍ VZTAHY

V bouřlivě se měnícím světě, ve kterém se ve spleti různých jazyků mísí univerzalistické (globalizující) a partikularistické (lokalizující) tendence, je obtížné najít nějaký záchytný bod, natož záchytné body, které by sloužily jako „orientační maják“ ukazující, kam a jak směřovat, abychom se vyhnuli velkým nepříjemnostem, abychom se byli schopni vyrovnávat s požadavky a výzvami současnosti, abychom nebyli úplně překvapeni, něčím, co může nastat.

Roli takových „majáků“ mají plnit strategie. Jednou z nich je v prostředí České zemědělské univerzity i Strategie internacionalizace ČZU. Definice cílů a opatření, jak tyto cíle naplňovat, je právě tím „majákem“, který nám pomůže „proplout bouřlivými vodami současnosti“ a přitom „neztroskotat“ na překážkách, které se neustále objevují. Lidské činnosti jsou vedeny cíli. Intencionalita našich aktivit je nesporná. Dobře formulované cíle a s nimi spojená opatření pomohou překonat zásadní změny, které jsou před námi. Součástí každé změny a okamžik, kdy staré již neplatí a nové ještě neplatí. A překonat takovéto okamžiky pomáhá jen jasná formulace cílů, kam směřovat naše aktivity. A takové cíle jsou vyjádřeny ve strategiích. Bez jasně formulovaných cílů a opatření prezentovaných ve Strategii internacionalizace ČZU by předchozí vývoj naší univerzity, úsilí všech studujících a zaměstnaných bylo možná až zbytečné. V lepším případě bychom se pohybovali v kruhu, v horším bychom byli na regresivní trajektorii. Myšlenky na rozvoj a na další zlepšení pozice naší univerzity v národním a mezinárodním prostředí by neměly reálnou oporu. Dovolím si tvrdit, že bychom ani nevěděli, co dále. Proto je zde již několikrát zmíněná strategie. Když se nám ji bude společně dařit naplňovat, jsem si jistý, že za několik let budeme moci říci, mělo to smysl. Uvidíme totiž, že jsme se bez výrazných problémů změnili a pokročili dále a naplňovali ve vizi strategie stanovený ideál tzv. žité internacionalizace, kdy internacionalizace organicky prochází všemi oblastmi působení ČZU a kdy nad internacionalizací ve výsledku neuvažujeme jako o něčem specifickém, ale jako nad něčím, co se stalo přirozenou každodenností. 

INTERNACIONALIZACE V KONTEXTU

V oblasti internacionalizace vysokého školství je hned několik hybatelů a stěžejních okamžiků, které nás dovedly až k tvorbě strategie internacionalizace jako svébytného dokumentu ČZU. Hlavní impuls vzešel z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Ministerstvo vytvořilo vlastní strategii internacionalizace českého vysokého školství a uvedlo ji v roce 2020. Mimo jiné nabádá, aby i jednotlivé vysokoškolské instituce měly tuto oblast upravenu po jeho vzoru. Potřeba takového dokumentu ale na ČZU vznikla v roce 2018, kdy se ukázalo, že absence samostatné strategie a nekoordinovaný postup jednotlivých fakult, kdy některé toto vakuum vyplnily strategií vlastní, vedla k obtížné přípravě žádostí o granty Erasmus+ v aktivitě KA107 (Mezinárodní kreditová mobilita – tedy mobility mimo EU a programové země). Již v roce 2017 zástupci Domu zahraniční spolupráce vyjádřili překvapení, že by některá vysoká škola v ČR s relativně vysokou mírou internacionalizace mohla žádat o tyto granty bez její existence. Proto při přípravě projektové žádosti projektu podporujícího implementaci HR Award byla taková strategie v souladu s podmínkami výzvy přislíbena, a ČZU se tak zavázala danou strategii vytvořit.

Vzhledem k?prioritizaci internacionalizace ze strany MŠMT i ČZU bylo dále rozhodnuto, že se ČZU aktivně zapojí do Monitoringu internacionalizace českého vysokého školství (projekt MŠMT a DZS) a bude usilovat o evaluaci této oblasti panelem mezinárodních expertů. V?roce 2020 byla naše univerzita k externí evaluaci vybrána. Ačkoliv s?ohledem na probíhající pandemii nemohl mezinárodní panel navštívit ČZU osobně, monitoring proběhl v?září 2020 úspěšně online a sebehodnotící zpráva ČZU byla oceněna jako velice komplexní a velmi dobře zpracovaná. Je tak i jedním z?podkladů, který posloužil při přípravě této strategie.

Mezinárodní panel představil pro ČZU soubor doporučení a vyzval ji k?přípravě akčního plánu v?oblasti internacionalizace. Řekněme si též, že se ČZU ocitla v?oblasti internacionalizace na špici pomyslného pelotonu, a to právě díky Fakultě tropického zemědělství, která si do exekutivní role zvolila cizince bez znalosti českého jazyka. Ostatní vysoké školy i nadále pozorně analyzují dopady takového kroku, který je pro FTZ velice přirozený, ale pro české prostředí novátorský. Tato vnitřní zkušenost a potřeba adaptace je jedním ze zásadních hybatelů další internacionalizace naší univerzity. Nyní je cizincem děkan, ale není tomu tak dlouho, kdy byla do akademického senátu jedné z?fakult zvolena zahraniční studentka bez znalosti českého jazyka. Sice po volbě své místo nakonec přenechala, ale značí to, že se i zahraniční studenti ČZU, kterým je takřka každý čtvrtý, emancipují a budou se chtít podílet na samosprávě naší univerzity.

Velmi důležitým impulsem byl i přechod do nového programového období Erasmus+ (2021-2027), které přináší nové povinnosti pro držitele Erasmus charty, která je nezbytná, pokud se instituce chce programu Erasmus+ účastnit. Kromě menších úprav z ní vyplývá závazek k plně automatickému uznávání výsledků studia v zahraničí a na to se vázající vyšší flexibilita studijních programů. Studenti vyjíždějící na mobilitu by tak měli mít již před cestou na zahraniční instituci zajištěno rámcové uznání svých výsledků na ČZU a nikoliv naopak. Automatické uznávání zkoušek a výsledků ze zahraničních studijních pobytů je i nadále velké téma na celouniverzitní úrovni. Cíl je dán, nyní budeme hledat cestu k jeho naplnění tak, aby vyhovovala naší akademické komunitě. Jednou z možností je uplatnění tzv. mobility window ve struktuře studijních programů, tedy zpravidla semestru, který je primárně určen pro zahraniční mobilitu skladbou předmětů typicky nestátnicových. Je tak na fakultách a Radě pro vnitřní hodnocení, aby toto téma bylo dále rozvíjeno i v prostředí ČZU, a to jednak v rámci přípravy akreditací zcela nových studijních programů, jednak v rámci reakreditací těch stávajících. Jak uvádí MŠMT ve své strategii internacionalizace českého vysokého školství, vyvstala nová priorita zahrnovat mezinárodní aspekty vedoucí k internacionalizaci studijních programů, jejich kurikula a jednotlivých předmětů, přičemž vše zmíněné bude nově významnou součástí při posuzování studijního programu ze strany Národního akreditačního úřadu.

Mezi hlavní priority ministerské strategie náleží internacionalizace kurikula. Pod tímto termínem se skrývá větší důraz při přípravě studijních plánů ale i jednotlivých předmětů na mezinárodní aspekty a rozvoj žádoucích kompetencí studentů naší univerzity. Cílem je vytvářet všem studentům příležitosti pro mezinárodní a interkulturní vzdělávání. Musíme si uvědomit, že i přes veškerou snahu, propagaci a finance jdoucí do mezinárodních mobilit, jen zlomek našich studentů reálně zažije zahraniční mobilitu delší než 30 dní. Poněvadž ne všichni mají příležitosti či možnosti vyjet do zahraničí za studiem či prací, je třeba mezinárodní prvek přinést do výuky a vystavit jeho působení místní studenty a alespoň takto přeneseně jim umožnit zahraniční zkušenost. Budou tak lépe připraveni na dnešní rozličné prostředí, moderní společnost, která ne vždy je víceméně jednonárodnostní, jako je tomu např. v Česku. Mladší generace, naši místní studenti, se již přirozeně cítí Evropany a nečiní jim problém uvažovat o zaměstnání v zahraničí či třeba u nadnárodní společnosti. Myslí evropsky, pokud ne rovnou globálně, ale identifikují se samozřejmě jako Češi a nevidí mezi tím žádný rozpor.

Již zmíněná prioritizace internacionalizace ze strany MŠMT se odráží i v?klíči k?financování vysokých škol v?ČR. Každá mobilita, přijíždějící či vyjíždějící, je zohledňována při přidělování finančních prostředků ze státního rozpočtu. Počet zahraničních akademiků je vykazován v?rámci výročních zpráv, ale má i svůj odraz opět v?penězích. Univerzity reportují počty studijních programů vyučovaných společně se zahraničními partnery (typicky double nebo joint degree programy). A pokud dané podrobnosti neovlivní přímo financování ČZU, pak ovlivní její postavení v?mezinárodních žebříčcích a národní i mezinárodní reputaci.

V rámci pravidel Programu na podporu strategického řízení vysokých škol pro roky 2022-2025 je pevně stanoveno, že minimum, které musí vysoká škola dedikovat pro internacionalizaci, je ve výši 15 % celkových přidělených prostředků. ČZU v rámci programu náleží 62 479 503 Kč ročně a 15 % z této částky činí 9 371 925 Kč. Toto je minimální alokace, kterou vysoká škola může dle uvážení a s respektem k dalším pravidlům samostatně navýšit a ČZU ji mírně navýšila. Strategický záměr ČZU na roky 2022-2025 již prostředky pro internacionalizaci alokoval na základě fakultních i celouniverzitních priorit. Vznikající samostatná strategie internacionalizace naplňuje a doplňuje jeho koncepci, jak bylo schváleno Kolegiem rektora v roce 2021. 

Internacionalizace univerzit je věcí velmi normální, probíhala a probíhá po staletí. Je přímo požadována členy akademické komunity jako takové, pro které je přirozené, že mají mnoho vazeb do zahraničí a věda překračuje národní horizonty. Samostatná strategie internacionalizace ČZU má za cíl nám všem pomoci rozvíjet tuto oblast, univerzitu jako takovou, a šířit její dobré jméno uvnitř i za hranice naší země.  

INTERNACIONALIZACE JAKO POJEM

Podíváme-li se konkrétně na internacionalizaci vysokého školství, nalezneme různé definice odrážející i postavení subjektu, z jehož pohledu internacionalizaci definujeme. Pro naše účely je vhodná často užívaná definice:

Internacionalizace vysokého školství je procesem integrujícím mezinárodní/interkulturní dimenzi do výuky, vědy, výzkumu a do jednotlivých služeb a provozů vysokoškolské instituce (Knight, J. & International Association of Universities, 2006).

V současném globalizovaném světě, a za ČZU, doplňme v kontextu propojené Evropy, že „je to právě míra internacionalizace vysoké školy, která zásadně ovlivňuje, jaké znalosti a dovednosti škola předává a jakou zkušenost si odnáší její studenti“ (Buckner, 2019).

INTERNACIONALIZACE DOMA

Internacionalizace doma znamená integraci mezinárodní dimenze do domácích aktivit univerzity. Odkazuje na snahy vytvořit kulturu kampusu, která je globálně orientovaná a vstřícná k mezinárodním studentům i zaměstnancům, a která studentům poskytuje příležitosti k náhledu do různých kultur a perspektiv bez toho, aniž by sami museli vycestovat do zahraničí. Zaměřuje se zejména na studenty a zaměstnance, kteří se neúčastnili mobility nebo nejsou zapsaní do mezinárodního či interkulturně orientovaného studijního programu či dalších tradičních internacionalizačních aktivit.

Mobilita, typicky studijní pobyt či pracovní stáž na zahraniční instituci, je stále velmi omezená příležitost. Zároveň mobilita není jediná forma internacionalizace. Přímou zahraniční zkušenost mělo v roce 2019, který byl z hlediska výjezdů rekordní, pouze 4,1 % všech studentů ČZU (včetně zahraničních). Otázkou tedy je, jak zapojit zbývající majoritu těch, kteří na mobilitu nemohli či nechtěli vyjet.

Internacionalizace doma může mít mnoho podob, zejména však:

1. Internacionalizace studijního plánu: Integrace mezinárodní dimenze do kurikula. Tím je myšlena zejména nabídka předmětů s globálním zaměřením, podpora mezikulturní výměny, podpora aktivního zapojení zahraničních pedagogů do výuky i v programech vyučovaných v domácím jazyce. Flexibilita studijních plánů a podpora výběru atraktivních volitelných a povinně volitelných předmětů v cizím jazyce. Sdílení výuky mezi zahraničními a domácími studenty např. formou společné přednášky v anglickém jazyce. A v neposlední řadě sem náleží poskytování příležitostí domácím studentům studovat v zahraničí.

2. Podpůrné služby pro studenty: Poskytování podpůrných služeb pro zahraniční i místní studenty, jako jsou jazyková a kulturní školení, orientační programy a pomoc s přechodem do cizí země a dalšími praktickými záležitostmi.

3. Rozvoj akademické sféry: Poskytování příležitostí pro akademické pracovníky zapojit se do mezinárodních aktivit, jako je účast na výzkumné spolupráci, prezentace na mezinárodních konferencích a vedení studijních programů v zahraničí. Podpora jazykových kompetencí a interkulturních kompetencí vyučujících.

4. Kultura kampusu: Vytváření kultury kampusu, která je inkluzivní a přívětivá pro lidi ze všech kultur a která poskytuje studentům, vyučujícím a ostatním zaměstnancům příležitosti k vzájemnému kontaktu a učení se jeden od druhého.

5. Mezinárodní partnerství: Budování partnerství s mezinárodními institucemi, jako je výměna studentů a zaměstnanců, účast na společných výzkumných projektech a nabízení společných studijních programů.

Hovořit anglicky během výuky či mimo výuku se nerovná internacionalizaci stejně jako přítomnost zahraničních studujících ve třídě se hned nerovná internacionalizaci doma. Pouhá přítomnost studujících ze zahraničí bez dalších interakcí a cílevědomého rozvoje globálních kompetencí není internacionalizací.

PŘÍNOSY INTERNACIONALIZACÍ PODPOŘENÉ DIVERZITY V UNIVERZITNÍM PROSTŘEDÍ

1. Lepší zážitek z učení: Internacionalizací podpořená různorodost v kampusu může studentům poskytnout příležitost učit se a komunikovat s jednotlivci z různých kulturních prostředí s různou mírou zkušeností. To může obohatit vlastní zážitek ze studia a rozšířit perspektivy studentů.

2. Příprava na globalizovaný svět: Různorodý kampus může také pomoci připravit studenty na úspěch v globalizovaném světě tím, že jim poskytne příležitost rozvíjet mezikulturní komunikační dovednosti a kulturní kompetence.

3. Lepší dovednosti pro řešení problémů: Je obecně platné, že různorodé skupiny jsou často efektivnější při řešení problémů a rozhodování než homogenní skupiny. V důsledku toho může být rozmanitá univerzita lépe vybavena pro řešení složitých problémů a hledání kreativních řešení.

4. Zvýšená kreativita: Rozmanitost může také podporovat kreativitu a inovace, protože spojuje řadu pohledů a nápadů. To může být zvláště cenné v akademickém prostředí, kde jsou kreativita a inovace vysoce ceněny.

5. Lepší míra prostupnosti a ukončení studia: Různorodá univerzita může mít také pozitivní dopad na míru studijní úspěšnosti a ukončení studia. Studenti, kteří mají pocit sounáležitosti a inkluze na akademické půdě, s větší pravděpodobností studium dokončí. Různorodý kampus může pomoci vytvořit pocit sounáležitosti a začlenění pro všechny studenty.

RIZIKA INTERNACIONALIZACE

Netřeba zastírat, že i internacionalizace může mít svá rizika nebo se k ní pojí některá negativa. Základem ale je taková rizika znát a umět se připravit na situace, které mohou nastat. Proto vedle výhod může internacionalizace obnášet i následující:

1. a) Rovnost příležitostí: Internacionalizace může vést k větším rozdílům mezi univerzitami a zeměmi a také mezi různými skupinami studentů v rámci univerzit. Některé univerzity a země mohou mít větší zdroje na investice do internacionalizačních iniciativ, což může vést k nerovnoměrnému rozdělení na ně vázaných příležitostí.

1. b) Kulturní homogenizace: Internacionalizace může vést k homogenizaci kultur, protože univerzity a studenti jsou stále více ovlivňováni úzkým souborem globálně přijímaných norem a hodnot. Určitě nehrozí úplné vykořenění globalizované instituce, jelikož místní poměry a kontext, ve kterém existuje, ji jasně kotví do určitého kulturního rámce. Ale může docházet k situacím, kdy v našem kontextu instituce nebude pro „západní studenty“ dostatečně autentická a pro místní studenty přesto dostatečně „západní“, pokud pojmy silně zredukujeme.

1. c) Závislost na zahraničních studentech: Univerzity se mohou stát příliš závislými na zahraničních studentech, pokud jde o jejich finanční stabilitu, což může vést ke snížení kvality vzdělávání, které poskytují. Specifickým podrizikem je závislost na jednom regionu či dokonce zemi, odkud přichází největší množství studentů. Takto nezdravá závislost může být velmi náchylná z hlediska výkyvů na politické a sociálně-ekonomické scéně a náhlé zchudnutí, státní bankrot, přírodní katastrofa velkých rozměrů, politická nestabilita či válečný konflikt v klíčové zemi či regionu mohou přímo ovlivnit i stabilitu takto jednostranně závislé instituce. Specifickým druhem ohrožení v případě závislosti na jedné zemi je omezení svobody vyjadřování se na dané instituci. Jsou známé případy, kdy např. studenti z jedné země či regionu upírali svobodu projevu druhé skupině studentů a instituce jako taková nemohla z důvodů spjatých ryze s finanční stabilitou zajistit rovné podmínky pro všechny či se aktivněji zastat diskriminované množiny studujících.

1. d) Zajištění kvality: Zajištění kvality mezinárodních programů a iniciativ může být problém, protože univerzity nemusí mít zdroje, řádně nastavené interní procesy, nebo odborné znalosti k posouzení kvality institucí a programů, se kterými jsou či chtějí být partnery. Specifickou oblastí je posouzení rizik reputačních typicky spjatých spoluprací s institucemi vázanými na autokratické režimy, jejich tajné služby či armády nerespektující lidská práva a demokratické hodnoty.

1. e) Zdraví a bezpečnost: Studenti a zaměstnanci, kteří se účastní mezinárodních programů a iniciativ, mohou čelit zdravotním a bezpečnostním rizikům, jako jsou nemoci související s cestováním, únosy, nebo politická nestabilita v hostitelské zemi.

1. f) Logistika: Organizování a řízení mezinárodních programů a iniciativ může být složité a náročné a vyžaduje od univerzit značný čas a zdroje. Pokud se ani jednoho nedostává, může utrpět reputace takové instituce.

Většinu z výše uvedených rizik je možné minimalizovat vhodnými opatřeními a investicemi do kapacit univerzity v oblastech, které nejsou dostatečně robustní. Rozpoznání rizik a včasná implementace vhodných opatření je zásadní.

CO ROZUMÍME INTERNACIONALIZACÍ NA ČZU?

• zahraniční mobility studentů i zaměstnanců vysílaných zČZU do zahraničí, včetně virtuálních a kombinovaných mobilit
• krátkodobé příjezdy zahraničních pracovníků na ČZU za účelem výuky, školení nebo vědecko-výzkumných aktivit či působení v radách, komisích a orgánech
• mezinárodní projekty
• členství a aktivní účast na aktivitách mezinárodních konsorcií a sítí
• partnerství se zahraničními institucemi
• vědecko-výzkumná činnost ve spolupráci se zahraničními vědci či institucemi

• výuka v?cizím jazyce 
• mísení národních a mezinárodních prvků v?rámci školy
• studium zahraničních studentů za účelem získání diplomu
  • krátkodobé (typicky výměnné) studium zahraničních studentů na ČZU za účelem získání kreditů
  • vystavení domácích studentů a zaměstnanců mezinárodnímu vlivu a rozmanitosti
• tolerance
  • začlenění cizinců do samosprávy a všech činností univerzity včetně řídících a manažerských pozic
  • zohlednění a podpora studia/práce v?zahraničí v?rámci studijních programů či pracovních povinností na ČZU
• budování dobrého jména v?zahraničí
• propagace a marketingové aktivity zacílené na zahraničí
  • udržování kontaktů se zahraničními absolventyi s českými absolventy v zahraničí
  • poskytování kvalitních služeb pro cizince na úrovni studenta, doktoranda či zaměstnance
  • podpora společného života, mísení kulturních vlivů a učení se vzájemné toleranci, ale i dílčích hranic soužití kultur
  • schopnost komunikovat v?cizích jazycích, lingua franca dnešní doby je angličtina, i další cizí jazyky jsou důležité
• služby stejné úrovně pro české i zahraniční studenty a zaměstnance
• společně vyučované joint degree a double degree programy, multiple degree
  • osvojování mezikulturních kompetencí (schopností, dovedností, znalostí) u studentů a zaměstnanců ČZU

POZNATKY EXTERNÍCH HODNOTITELŮ O SITUACI NA ČZU A JEJICH DOPORUČENÍ

Výstupy z evaluace European University Association (EUA) z roku 2022

Podle mezinárodních standardů je stále co zlepšovat, pouze jedna fakulta má v současnosti podíl více jak 20 % zahraničních studentů. Internacionalizace pracovníků ještě daleko více potřebuje rozvíjet, protože drtivá většina učitelů a výzkumných pracovníků se zdá být vzdělaná na českých univerzitách, ne-li dokonce na samotné ČZU. Touto otázkou se má zabývat mimo jiné nová strategie internacionalizace.

Bilingvismus ve všech provozech a procesech univerzity má být jádrem nové strategie internacionalizace. Nábor mezinárodních učitelů a studentů bude těžit ze strategie – ale bude také jejím hlavním hnacím motorem, pokud bude mít prioritu. Definování a „marketingové vytěžení“ silných stránek ČZU jako instituce (očima mezinárodního publika) musí být součástí nové strategie. Tým chce proto povzbudit univerzitu, aby vyvinula komplexní mezinárodní marketingovou a poziční strategii, která překračuje rámec brand managementu a reklamy a je zaměřena konkrétně na přilákání mezinárodních zaměstnanců (akademických a administrativních) a studentů.

Shrnutí klíčových zjištění – Monitoring internacionalizace českého vysokého školství

(report MICHE, únor 2021, kráceno)

Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) je jednou z největších univerzit v České republice a více než 6 % studentů v zemi studuje na této instituci, má čtvrtou největší mezinárodní studentskou populaci ze všech univerzit v zemi s více než 3 800 (údaje k roku 2020) studenty, což je 8,23 % z v rámci celé ČR. Podíl všech studentů ze zahraničí na ČZU (21 %) je vyšší než celkový národní podíl studentů (13 %). Za zmínku také stojí, že podíl zahraničních studentů bez Slováků je ještě vyšší, a to 14,1 %, tedy každý 7. zahraniční student v ČR studuje na ČZU (2020). Instituce se v několika mezinárodních žebříčcích (QS, THE, ARWU) umístila kolem 1000. pozice, což znamená, že patří mezi 5 % nejlepších světových univerzit. Výzkum je vysoce internacionalizovaný a v roce 2019 mělo 54 % publikací mezinárodní spoluautory.

ČZU v mnoha ohledech čelí stejným výzvám jako většina univerzit, které tým expertů MICHE navštívil: potíže s odchozími mobilitami, uznávání kreditů, zapojení všech zúčastněných stran do internacionalizace a obtíže spjaté s motivací akademiků a zaměstnanců, kteří nejsou přímo v kontaktu se zahraničními studenty. Potýká se také s organizačními potížemi v otázkách centralizace a decentralizace a delegování a sdílení odpovědností, což se projevuje mimo jiné v nízkém počtu přijatých zahraničních studentů ve srovnání s velkou skupinou zahraničních uchazečů.

Mezinárodní marketing a propagace, přijímání zahraničních uchazečů

(report MICHE, únor 2021)

Během návštěvy ČZU se zúčastněné strany shodly, že mezinárodní marketing a propagace „historicky nejsou příliš dobře zavedeny“. Ani odpovědnosti nejsou v praxi jasné a chybí komplexní strategie na centrální úrovni. Centrální Oddělení mezinárodních vztahů je sice průkopníkem a nyní úzce spolupracuje se specializovaným pracovníkem z Odboru vnějších vztahů a organizuje účast na mezinárodních či virtuálních veletrzích, ale mezinárodní marketing si každá fakulta řeší sama, a to prakticky vždy bez koordinace s ostatními. Většina zainteresovaných sdílela, že marketing a komunikace s českými uchazeči funguje mnohem lépe. Fakulty jsou často samy zodpovědné za sociální média či spolupráci s náborovými agenty a využívají menší finanční prostředky z několika projektů, ale také jim chybí personální i další kapacity pro tuto práci. Vedení ČZU by mělo zavést centrální plán, standardy a sady nástrojů pro sociální média spolu se školením, jak je používat a jak efektivně využívat sociální média pro marketing a nábor studentů, a zpřístupnit tyto zdroje všem fakultám.

Mezinárodní marketing a propagace jsou neoddělitelně spjaty s cykly přijímacího řízení. Metodický a jednotný přístup je klíčem k realizaci vyšší návratnosti investic do marketingu a zachycení hodnoty vytvořené marketingem a propagací.

Počty zahraničních studentů jsou působivé, ale poměr zapsaných studentů k uchazečům je velmi nízký, který ale odpovídá situaci na většině univerzit v České republice. Vzhledem k vysoké úrovni kompetencí Oddělení mezinárodních vztahů a jejich schopnosti poskytovat fakultám služby v podobě užší spolupráce v oblasti marketingu, recruitmentu a přijímacího cyklu by univerzitě prospěla větší integrace podmínek i organizace přijímacího řízení, což by pravděpodobně vyžadovalo rozšíření Oddělení mezinárodních vztahů o pracovníky, kterým by byly svěřeny tyto kompetence. Návratnost takové investice bude pravděpodobně dobře opodstatněná vzhledem k možnosti využití sjednoceného přístupu za vysokého zájmu zahraničních uchazečů o univerzitu.

Procesu by prospělo vytvoření objektivních ukazatelů výkonnosti pro každý krok procesu přijetí, od doby zpracování až po poměr žadatelů a přihlášených (resp. přihlášených a přijatých). Zodpovědnost za tyto indikátory by měla být směřována maximálně k jedné skupině na úrovni fakulty a jedné na centrální úrovni, aby se určily důvody úspěchu a neúspěchu, což pak umožňuje řešit nedostatky a realizovat adekvátní opatření. Zlepšení lze měřit kvalitativně i kvantitativně v závislosti na potřebách fakult. Někdo potřebuje vyšší kvalitu, někdo vyšší čísla, někdo obojí.

TRENDY INTERNACIONALIZACE VE SVĚTĚ A V ČR

1. Globální spolupráce: Univerzity se zaměřují na utváření strategičtějších partnerství a spolupráci s institucemi po celém světě. Volí takové partnery, kteří jim pomáhají posílit a využít jejich silné stránky a nabídnout studentům širší škálu programů a příležitostí. Popřípadě volí strategické partnery takovým způsobem, který jim napomáhá rozvíjet jejich slabší oblasti a kompenzovat omezenou nabídku a příležitosti na jejich vlastní instituci.

2. Zaměření na zaměstnatelnost: Internacionalizace je stále více vnímána jako způsob, jak zvýšit zaměstnatelnost absolventů a připravit je na globalizovaný trh práce. Univerzity nabízejí mezinárodní pracovní stáže a další praktické zkušenosti, které studentům pomohou rozvíjet dovednosti a znalosti, které potřebují k úspěchu na často globalizovaném pracovišti.

3. Inkluzivita: Internacionalizace se stává inkluzivnější a klade větší důraz na zapojení nedostatečně zastoupených skupin, jako jsou například studenti z nízkopříjmového prostředí, studenti z menšin a studenti se zdravotním postižením.

4. Udržitelnost: Roste povědomí o důležitosti udržitelnosti v úsilí o internacionalizaci. Univerzity hledají způsoby, jak učinit své mezinárodní aktivity šetrnější k životnímu prostředí a podporovat udržitelný rozvoj po celém světě. Trendem let 2022 a 2023 a lze předpokládat, že i v letech budoucích, je tzv. zelená mobilita a zaměření se na udržitelnost cestování spojeného s mezinárodní výměnou.

5. Virtuální mobility: V důsledku pandemie COVID-19 došlo k výraznému nárůstu programů a iniciativ virtuální mobility. Univerzity nabízejí virtuální výměnné programy, online kurzy a další virtuální příležitosti pro studenty, aby získali mezinárodní zkušenosti, aniž by opustili svou domovskou zemi. Virtuální mobilita je ale i nástrojem inkluze zejména v  případech, kdy klasický fyzický výjezd je omezen z rozličných důvodů na straně potenciálního účastníka. Hovoříme pak o tzv. účastnících s omezenými příležitostmi, kterým virtuální či blended mobilita (část virtuálně, část fyzicky) umožňuje se zapojit do aktivit, které by jinak pro ně nebyly dostupné.

6. Internacionalizace kurikula (studijních plánů a programů) – viz internacionalizace doma – internacionalizace studijního plánu.

7. Aktivní nábor zahraničních zaměstnanců: Vysokoškolské instituce nabírají zahraniční akademiky i další pracovníky. Cílem je diverzifikace kateder, laboratoří a výzkumných týmů, čímž přináší do výuky globální témata. Tento trend je podpořen poznáním, že různorodost na straně vyučujících má pozitivní vliv na studijní zkušenost pro všechny studenty.

VIRTUÁLNÍ MOBILITA

ČZU se v letech 2021 a 2022 zúčastnila Centralizovaného rozvojového programu ohledně Rozvoje virtuálních mobilit (VM) na veřejných vysokých školách (koordinované Univerzitou Hradec Králové) a zároveň v letech 2021 a 2022 ČZU koordinovala mezinárodní projekt Erasmus+ KA2 s názvem COVID-19 pandemic as a “opportunity window” for the transition towards new and more inclusive internationalisation through virtual mobility (COVIMO) věnující se přechodu univerzit do online prostředí kvůli pandemii.

Výstupy CRP projektu poukázaly na nejednoznačnost termínu „virtuální mobilita“ mezi studenty a zaměstnanci. Vysoké školy neměly předem dostatek informací ohledně procesů, administrace, uznávání předmětů, evidence apod. Musely si tudíž samy procesy a evidenci VM nastavit interně pomocí směrnic nebo interních pokynů. Přístup Národního akreditačního úřadu (viz. stanovisko níže) neumožnil výuku online v prezenční formě studia, a tudíž si vysoké školy, které chtějí využívat online (distanční) výuku ve svých studijních programech, musí akreditaci doplnit. Fokusní skupiny mezi studenty a zaměstnanci na vysokých školách ukázaly, že VM by neměly nahrazovat fyzické mobility, ale měly by vysokým školám sloužit jako doplněk k výuce. Vysokou přidanou hodnotou VM bylo vnímáno umožnění mobility účastníkům s omezenými příležitostmi (např. tělesně postižení) nebo usnadnění přístupu ke vzdáleným a těžce přístupným lokalitám (např. Nový Zéland). Kromě této inkluzivní funkce se určité prvky VM ve výuce ukazují jako přínosné při simulacích nebezpečných aktivit (např. létání drahého dronu nebo provádění laboratorních experimentů s nebezpečnými látkami). Zajímavý potenciál přináší oblast virtuální reality, kde již technologie dospěla dostatečně daleko, aby věrohodně ztvárnila realitu ve virtuálním prostředí. Nicméně, pro využití ve výuce to pro vysoké školy stále představuje poměrně vysoké finanční nároky (např. pro vytvoření potřebného výukového materiálu ve virtuální realitě).

Projekt COVIMO poukazuje na řadu osvědčených postupů, které především vyučující zařadili do výuky díky nucenému přechodu do online prostředí během pandemie Covid-19. Přehled těchto dobrých postupů, které je příhodné sdílet napříč vysokými školami, ale i špatných postupů, kterým je třeba se vyvarovat, je k dispozici na webu https://covimo.czu.cz/en. Zároveň projekt ukázal, jak je důležitá míra připravenosti vysokých škol pro podobné krize, které mohou nastat (např. energetická krize nebo válečný konflikt) a navrhl různé scénáře, jak by vysoké školy měly reagovat. Poměrně experimentálním přístupem byla v projektu vyvinuta i řada řešení pro zakomponování prvků a nástrojů pro virtuální mobility do běžné výuky (např. virtuální studentský klub, virtuální chemická laboratoř nebo možnosti využití 3D skenování ve výuce). Pro studenty a zaměstnance vysokých škol pak byly vytvořeny moduly na platformě LMS Moodle, které se snaží zakomponovat výše zmíněné výstupy a tím celkově usnadnit výuku v online prostředí.

Virtuální mobilita se týká vzdělávacích příležitostí, které studentům a zaměstnancům umožňují účastnit se mezinárodních zkušeností, aniž by museli fyzicky cestovat do jiné země. Existuje několik typů virtuální mobility:

1. a) Virtuální výměnné programy: Tyto programy umožňují studentům účastnit se online kurzů a dalších vzdělávacích aktivit se studenty z jiných zemí. Tento typ virtuální mobility pomáhá studentům rozvíjet interkulturní komunikační dovednosti a rozšířit jejich porozumění jiným kulturám.

1. b) Online kurzy/předměty: Některé univerzity nabízejí online kurzy, které jsou otevřené studentům z celého světa. Tyto kurzy umožňují studentům studovat spolu se studenty z jiných zemí bez ohledu na jejich fyzické umístění.

1. c) Virtuální stáže: Virtuální stáže poskytují studentům možnost získat pracovní zkušenosti s mezinárodními organizacemi a společnostmi, bez nutnosti cest do zahraničí.

1. d) Virtuální konference, workshopy, meetingy: Virtuální konference, workshopy či semináře umožňují studentům a akademickým pracovníkům se účastnit mezinárodních akcí, aniž by museli cestovat na místo konání. Často akce mají hybridní podobu, kdy např. konference probíhá fyzicky a zároveň za účasti online prezentujících i posluchačů.

Virtuální mobilita hraje zásadní roli při podpoře inkluzivity ve vysokoškolském prostředí. Poskytuje přístup k mezinárodním zkušenostem pro studenty, kteří nemusí mít finanční zdroje, fyzické schopnosti nebo imigrační status, aby mohli cestovat do zahraničí. Kromě toho mohou programy virtuální mobility pomoci zvýšit rozmanitost studentů a podpořit inkluzivnější prostředí kampusu. Tím, že virtuální mobilita poskytuje studentům z nedostatečně zastoupených skupin příležitosti k účasti na mezinárodních zkušenostech, pomáhá odstraňovat překážky v přístupu a podporuje rozvoj skutečně inkluzivního systému vysokoškolského vzdělávání.

STANOVISKO NAÚ K VYUŽÍVÁNÍ ONLINE VÝUKOVÝCH METOD

Národní akreditační úřad (NAÚ) vydal 15. 7. 2021 stanovisko k virtuální výuce, které je v roce 2023 stále platné (neznamená to však, že NAÚ nemůže změnit svůj pohled) a které obecně aktivity v oblasti virtuální výuky v prezenčních studijních programech příliš nepovzbuzuje. Z dalších jednáních s NAÚ vyplývá spíše konzervativní přístup. Jedná se dle našich zkušeností z mezinárodních sítí a konsorcií o v EU ojedinělý náhled k prezenčnímu studiu a již nyní aktivně české vysoké školy vyjímá z pokračujícího rozvoje této oblasti výuky a z příprav inovovaných mezinárodních studijních programů typu joint a double degree. Z naší zkušenosti zahraniční vysokoškolské instituce přímo počítají s vyšším podílem online výuky a výuky celých předmětů v délce celého semestru v prezenčním studiu a sdílení předmětů napříč konsorcii a aliancemi.

Stanovisko NAÚ k využívání online výukových metod

15. července 2021

Vzhledem ke skutečnosti, že vysoké školy získaly v období mimořádné situace způsobené pandemií nemoci COVID-19 rozsáhlé inovativní zkušenosti s výukou za pomoci výpočetní techniky a internetu, obracejí se na Národní akreditační úřad pro vysoké školství (dále jen „NAÚ“) s otázkami, zda je možné nabyté inovativní zkušenosti využít při výuce v prezenční formě nebo prezenční části kombinované formy studia i po skončení mimořádné situace. Zkušenosti s výukou za využití výpočetní techniky ukázaly, že lze těmito metodami vhodně doplňovat tradiční výukové metody, současně se však ukázaly jejich limity. NAÚ očekává, že k definování postavení těchto nových metod pro budoucí praxi přispějí výsledky projektu Rozvoj standardů pro zajišťování kvality vzdělávací činnosti pro různé formy studia s ohledem na aktuální metody a zkušenosti se vzděláváním na dálku.  V současné době NAÚ zastává v této věci následující názor:

Přímou výuku NAÚ chápe jako výuku za přítomnosti vyučujícího a studentů. Plnohodnotnou přítomnost v učebně je možné za určitých podmínek nahradit či kombinovat on-line výukou v reálném čase. Možnosti, které se nabízejí při on-line výuce v reálném čase, mohou pozitivním způsobem rozšiřovat nebo doplňovat tradiční výukové metody. Výuka on-line však nemůže být komplexní plnohodnotnou náhradou výuky za fyzické přítomnosti vyučujícího a studentů. Osobní přímé setkávání studenta s učitelem a mezi studenty navzájem má při vzdělávání na vysoké škole nenahraditelný a dlouhodobě ověřený význam pro utváření sociálně-komunikačních, kooperativních a hodnotových kompetencí studenta. NAÚ proto zastává názor, že při posuzování, zda lze část výuky uskutečňovat on-line v reálném čase, by vysoká škola měla vždy zohlednit tento aspekt vysokoškolského studia a primárně upřednostňovat výuku za fyzické přítomnosti studentů a vyučujícího.

NAÚ se rovněž setkává s otázkami, zda lze přímou výuku nahradit výukou nepřímou, například za pomoci dříve pořízených videonahrávek přednášek. NAÚ zastává názor, že videonahrávky přímou výuku nahradit nemohou. Výklad vyučujícího při přednášce je určován nejen obsahem vzdělání, ale také konkrétními posluchači, kterým je nezbytné podobu výkladu při přednášce přizpůsobovat. Zatímco tedy část přímé výuky za přítomnosti studentů a vyučujícího v učebně je v souladu s výše uvedeným možné nahradit on-line výukou v reálném čase, na videonahrávky je třeba pohlížet jako na audiovizuální studijní opory, které mohou přímou výuku vhodně doplnit nebo rozšířit, nikoliv však nahradit.

Schváleno na zasedání Rady NAÚ 7/2021

SPOLUPRÁCE SE ZAHRANIČNÍMI PARTNERY

Z pohledu univerzity je možné definovat klíčové partnery mnoha způsoby. Níže se nachází výčet toho, jak lze identifikovat klíčová mezinárodní partnerství:

1. Strategická shoda: Univerzity mohou definovat klíčové mezinárodní partnery na základě toho, jak dobře je partnerství v souladu se strategickými cíli a prioritami instituce. Univerzita může například upřednostňovat partnerství s institucemi, které mají silnou pověst v určité oblasti výzkumu nebo které se nacházejí v regionu strategického významu.
2. Vzájemné výhody: Univerzity mohou při definování klíčových mezinárodních partnerů také zvážit potenciální vzájemné výhody partnerství. To může zahrnovat příležitosti pro výměnu studentů, společné výzkumné projekty nebo jiné společné iniciativy, které mohou být přínosem pro obě instituce.
3. Předchozí spolupráce: Univerzity mohou také upřednostňovat partnerství s institucemi, se kterými již dříve úspěšně spolupracovaly. To může být dobrým ukazatelem potenciálu pro budoucí úspěch a může pomoci vybudovat důvěru a vytvořit pevný základ pro silné partnerství.
4. Pověst a prestiž: Univerzity mohou při určování klíčových partnerů zohledňovat také pověst a prestiž potenciálních mezinárodních partnerů. Instituce se silnou reputací a prestiží mohou být považovány za hodnotnější partnery díky potenciálnímu přínosu pro vlastní reputaci univerzity.
5. Zdroje a odborné znalosti: Univerzity mohou také hledat klíčové mezinárodní partnery, kteří mohou do partnerství přinést zdroje a odborné znalosti. Univerzita může například hledat partnerství s institucemi, které mají silná výzkumná zařízení nebo specializované odborné zaměření v určité oblasti.

PRIORITNÍ REGIONY A ZEMĚ PRO ČZU

Rozvoj a rozšiřování mezinárodní spolupráce České zemědělské univerzity v Praze s univerzitami celého světa je zásadním pilířem strategie internacionalizace naší univerzity. Univerzita podepsala Memorandum of Understanding (MoU) s více než 250 univerzitami po celém světě. V rámci programu Erasmus+ studují na ČZU stovky výměnných studentů z celé Evropy, kdy na ČZU tráví jeden semestr nebo celý akademický rok, a na ČZU přijíždějí desítky zaměstnanců z partnerských univerzit nejen v Evropě na krátkodobé výukové pobyty a školení. ČZU je dočasným domovem pro skoro 4 000 zahraničních studentů ze 119 zemí světa. Více než tři sta studentů naší univerzity každoročně vycestuje v rámci programu mobility Erasmus+ do 27 zemí Evropy, aby zde na semestr nebo jeden akademický rok studovali na více než 200 univerzitách po celé Evropě. 

Metodika a vybraná kritéria 

ČZU určila celkové prioritní regiony, země a univerzity pro mezinárodní spolupráci na základě několika kritérií. Kritéria byla zvolena tak, aby co nejlépe odrážela různé rozměry mezinárodní spolupráce (např. počty studentských mobilit, společný výzkum, probíhající projekty atd.). Různé zainteresované strany ČZU uvedly země v rámci každého kritéria. Těmto zemím bylo přiděleno skóre a skóre bylo sečteno, aby se získala celková hodnota. Tento přístup pomohl určit země s nejvyšší prioritou celé instituce. Použitá kritéria byla: 

1. Vedení univerzity

Vedení univerzity prostřednictvím prorektora pro mezinárodní vztahy určilo deset prioritních zemí v regionu Evropy a deset prioritních zemí mimo Evropu. Výběr pro evropské země (a potažmo univerzity) odpovídá síti Euroleague for Life Sciences (ELLS): Německo, Francie, Polsko, Rakousko, Norsko, Nizozemsko, Švédsko, Belgie a Estonsko. Ukrajina byla na tento seznam přidána kvůli své kulturní a jazykové blízkosti k České republice a potřebě spolupráce při poválečné obnově vysokoškolského systému v zemi. Spojené státy americké jsou prioritní zemí s několika klíčovými institucemi dlouhodobě. Další dvě prioritní země mimo Evropu jsou též odvozeny od aktivit v rámci sítě ELLS (Izrael a Nový Zéland). Ostatní mimoevropské země jsou z regionu Asie (Indie, Tchaj-wan, Thajsko, Japonsko, Korejská republika, Kazachstán a Uzbekistán). 

2. Vedení na úrovni fakult ČZU

Proděkani pro mezinárodní vztahy na jednotlivých fakultách ČZU spolu s jejich příslušnými vedoucími Oddělení mezinárodních vztahů identifikovali své prioritní země a instituce pro mezinárodní spolupráci. Každý z nich vybral mezi čtyřmi až 42 prioritními zeměmi (dle preference fakulty), které odrážejí historické vazby, současné vztahy a budoucí cíle každé konkrétní fakulty. 

3. Expertní pracovní skupina (HR Awards KA5 internacionalizace)

V rámci projektu HR Award na ČZU vznikla pracovní skupina odborných pracovníků ČZU, kteří jsou aktivní a úspěšní v mezinárodní spolupráci, mezinárodním výzkumu a mezinárodních projektech. Jedním z úkolů této pracovní skupiny bylo identifikovat prioritní regiony a země (mimo Evropskou unii), se kterými ČZU již úspěšně spolupracuje (vybráno 41 zemí), a také cílové země pro budoucí spolupráci (vybráno 12 zemí). Tyto počty a země mohou být v závislosti měněny v závislosti na proměnách priorit či geopolitické situaci.  

4. Společné vědecké publikace

Jednoduchá bibliometrická analýza zaměřená na společné akademické (výzkumné) práce napsané ve spolupráci se zahraniční institucí za posledních pět let a indexované ve Web of Science pomohla identifikovat 19 zemí s nižší a vyšší mírou spolupráce. Kvalita společných publikací nebyla brána v úvahu pouze kvantita. ČZU nejvíce spolupracuje se zahraničními institucemi v oblasti environmentálních věd. 

5. Příchozí a odchozí výměnní studenti

Prosté vyhodnocení počtů přijíždějících a vyjíždějících Erasmus studentů za poslední tři roky vedlo k identifikaci 10 zemí s největším potenciálem pro obě skupiny studentů. To odráží jednak zájem studentů ČZU a také zájem studentů z Evropy o studium na ČZU. 

6. Vedení mezinárodních projektů

Tři současné klíčové mezinárodní projekty (Horizon Europe nebo Erasmus+ KA2) v oblasti life sciences pomohly vybrat 17 zemí, které vykazují dobrou míru spolupráce v oblasti mezinárodních projektů. Spolupráce v rámci Erasmus KA 107 (nyní KA 171) identifikovala 14 zemí, které mají dobré vazby s ČZU. 

7. Priority České republiky

Šest zemí vybrala Česká rozvojová agentura jako prioritu pro Českou republiku. Ministerstvo zahraničních věcí vybralo sedm zemí pro českou vládní pomoc ve formě vládních stipendií studentům těchto vybraných zemí. 

SEZNAM PRIORITNÍCH REGIONŮ, ZEMÍ A UNIVERZIT PRO MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCI

Seznam odráží výše uvedené priority a je průsečíkem zájmů celé instituce. Top regionem pro ČZU z hlediska mezinárodní spolupráce je jednoznačně Evropa, následovaná Asií a Severní Amerikou. Konkrétními zeměmi jsou Německo, Spojené státy americké, Francie, Polsko, Rakousko, Španělsko, Itálie, Ukrajina, Portugalsko a Nizozemí. Kompletní seznam s jednotlivými skóre a konkrétními institucemi naleznete na Intranetu ČZU pod tímto odkazem.

Identifikovaný seznam regionů a zemí bude použit pro strategický rozvoj v oblastech mezinárodních partnerství, náboru zahraničních studentů, mezinárodního marketingu, mobility studentů a zaměstnanců, mezinárodního výzkumu a mezinárodních projektů. Cílem je rozvíjet vztahy a investovat do aktivit v oblastech identifikovaných jako prioritní v daném seznamu. 

Pokud země v seznamu má nulové skóre, neznamená to, že by s ní ČZU neměla aktuálně či historicky navázánu spolupráci. Z hlediska strategického řízení internacionalizace ČZU ale nebudou ve prospěch takové země a tamějších institucí alokovány specifické finanční a jiné zdroje z centrální úrovně sloužící k podpoře internacionalizace v prioritních regionech. I klíčové regiony a partnerství se ale časem mění, proto bude seznam pravidelně revidován jednou za dva roky ve spolupráci s proděkany pro mezinárodní vztahy.

UKOTVENÍ ČZU V MEZINÁRODNÍCH ORGANIZACÍCH A SÍTÍCH

Mezi silné stránky naší univerzity náleží dlouhodobá a řízená aktivita v mezinárodních sítích či organizacích, které nejen přináší nové příležitosti, kdy skrze své členství ČZU uplatňuje svůj vliv, ale i významně napomáhá budování reputace ČZU jako univerzity špičkové evropské úrovně.

Euroleague for Life Sciences (ELLS)

https://www.euroleague-study.org

Nejvýznamnější mezinárodní sítí pro ČZU je Euroleague for Life Sciences (ELLS), do které se ČZU zapojila již v roce 2005. ELLS je síť předních univerzit spolupracujících v oborech managementu přírodních zdrojů, zemědělských a lesnických věd, life sciences, veterinárních věd, potravinářství a environmentálních věd. Členské univerzity jsou vyjmenovány níže. V rámci ELLS ČZU nabízí především společné studijní programy (joint a double degree) (FAPPZ ČZU – BOKU Vídeň /2x joint degree/; PEF+FŽP ČZU – WUR /double degree/; FTZ ČZU – UHOH /double degree/). Dále se ČZU velmi aktivně zapojuje do činnosti oborově zaměřených pracovních skupin. Deset zástupců ČZU působí v devíti z 11 skupin (z toho dvě vede ČZU), pět osob aktivně působí v podpůrných skupinách a dva v řídících orgánech (rektor ČZU v Radě ELLS a prorektor ČZU v Task Force ELLS).

Mezi zásadní aktivity sítě patří ELLS General Assembly and Forum a dále Scientific Student Conference (v roce 2022 proběhly akce na ČZU), společné studijní programy či organizace letních škol, workshopů a soutěží. V letech 2020–2022 ČZU vedla sekretariát ELLS a koordinovala tak činnost celé sítě. ELLS má vlastní fond pro podporu projektů (fund for incentives).

Členské univerzity ELLS jsou:

• - Wageningen University and Research (WUR, Nizozemí)
• - University of Natural Resources and Life Sciences (BOKU, Rakousko)
• - Swedish University of Agricultural Sciences (SLU, Švédsko)
• - Warsaw University of Life Sciences (SGGW, Polsko)
• - University of Hohenheim (UHOH, Německo)
• - Norwegian University of Life Sciences (NMBU, Norsko)
• - Estonian University of Life Sciences (EMU, Estonsko)
• - L'Institut Agro (IAGRO, Francie)
• - Hebrew University of Jerusalem (HUJI, Izrael)
• - Lincoln University (LU, Nový Zéland)
• - Česká zemědělská univerzita v Praze (CZU, Česko)

LIFE: Euroleague for Life Sciences

V lednu 2023 ČZU společně s výše uvedenými institucemi vypracovala projekt tzv. evropské univerzity (European University Initiative) pod názvem LIFE: Euroleague for Life Sciences.

Z hlediska ČZU se jedná o zcela zásadní počin a bude-li projekt ze strany Evropské komise podpořen, ovlivní internacionalizaci a mezinárodní ukotvení naší instituce na roky dopředu. Kromě ještě užší spolupráce s členy ELLS ve všech oblastech přinese i propojení univerzitních systémů, ještě více aktivit zaměřených na studenty nebo intenzivní vědecko-výzkumnou výměnu. EU podporuje „evropské univerzity“ finančně a vnímá je jako vlajkové lodi konkurenceschopnosti evropského vysokého školství v globalizovaném světě.

Association for European Life Science Universities (ICA)

https://www.ica-europe.info

Jedná se o síť více než 60 univerzit z EU a sousedních zemí (European Higher Education Area), která se zaměřuje na oblast biologických věd týkajících se zemědělství, potravinářství, lesnictví, přírodních zdrojů, rozvoj venkova a životního prostředí. Prorektor pro mezinárodní vztahy je členem boardu a na ČZU sídlí sekretariát ICA. V rámci ICA funguje pracovní skupina zaměřená na nově vznikající obor s názvem bioekonomie, kde ČZU zastupuje prorektor. ICA přijala novou strategii v roce 2022 a mimo jiné je jejím cílem být hlasem Life Science univerzit v Bruselu.

The European Alliance on Agricultural Knowledge for Development (AGRINATURA)

https://agrinatura-eu.eu

Asociace Agrinatura je síť 35 evropských univerzit a výzkumných center s cílem podpory trvale udržitelného rozvoje v zemědělství a zároveň je tzv. standing committee ICA. Zabývá se výzkumem a vzděláváním v oblasti tropů a subtropů. ČZU je členem asociace od roku 2004 a do konce roku 2022 byla i sídlem sekretariátu. Současnou viceprezidentkou Asociace Agrinatura je proděkanka pro mezinárodní vztahy Fakulty tropického zemědělství. Organizace podporuje společné projekty a implementaci nejnovějších poznatků do praxe právě v zájmových regionech tropických a subtropických oblastí se zvláštním zaměřením na Afriku. Snaží se proaktivně ovlivňovat politiku pro zemědělský výzkum v Evropě i globálně.

Mezi zásadní události asociace patří každoroční Valná Hromada (General Assembly – GA), jejíž součástí je setkání členů, partnerů zejména mimo Evropu a partnerských organizací, ale i vědecké workshopy a konference. V roce 2023 bude hostitelskou institucí ČZU.

Seznam členských univerzit je dispozici zde.

The ICA Regional Network for Central and South Eastern Europe (CASEE)

https://www.ica-casee.eu

CASEE je dalším standing committee ICA, kterému ČZU v současné době předsedá a prorektor pro mezinárodní vztahy je prezidentem CASEE od roku 2018. CASEE se zaměřuje na spolupráci univerzit v regionu povodí Dunaje a členy CASEE jsou i instituce, které nejsou členy ICA. Podobně jako u dalších sítí CASEE podporuje společné studijní programy, vědecké konference, letní školy, výzkumnou spolupráci a další aktivity jako např. spolupráci experimentálních a výukových farem. CASEE je asociovaným partnerem „evropské univerzity“ (sítě) EPICUR.

International Network for the MBA Agribusiness and Commerce (AGRIMBA)

https://www.ica-agrimba.eu

V rámci ICA působí ČZU také v síti AGRIMBA (organizace zaměřené na MBA programy v zemědělství), kde byla ČZU v roce 1995 zakládajícím členem.

The ICA Standing Committee for Forestry (SILVA)

https://ica-silva.eu

SILVA je neziskové sdružení zabývající se vysokoškolským vzděláváním v lesnictví. Jeho primárním cílem je stimulovat a usnadňovat meziuniverzitní spolupráci v oblasti lesnického vzdělávání v Evropě.

Danube Rectors´ Conference (DRC)

https://www.drc-danube.org

Spolupráce vysokých škol sdružených v této síti se zaměřuje především na jejich aktivity při implementaci Strategie Evropské unie pro region povodí Dunaje (např. příprava projektů souvisejících s Operačním programem Dunaj). Na výročním zasedání DRC v Bukurešti emeritní rektor ČZU a také bývalý předseda této organizace, prof. Balík, získal cenu rakouského ministerstva školství, vědy a výzkumu.

European University Association (EUA)

https://eua.eu

ČZU je také členem Evropské univerzitní asociace, což znamená možnost přímo ovlivňovat směřování evropské politiky v oblasti terciárního vzdělávání.

International Business Studies Exchange Network (IBSEN)

https://www.ibsen-network.com

ČZU je přes Provozně ekonomickou fakultu členem IBSEN, což je síť zaměřující se na zvyšování a rozvoj interkulturních kompetencí studentů a zaměstnanců a na podporu jejich profesního rozvoje v multikulturním světě.

Young Professionals FOR Young Professionals for Agricultural Development (YPARD)

https://ypard.net

YPARD funguje jako síť; není to formalizovaná instituce. Jádrem hnutí YPARD jsou jeho členové, kteří jsou povzbuzováni k tomu, aby se stali aktivními ve své oblasti, šířili zprávy o YPARD mezi další mladé profesionály, podporovali silnější hlas mládeže ve svých vlastních organizacích a sdíleli své názory a nápady s ostatními mladými profesionály v síti.

Tato globální on-line a off-line komunikační a diskusní platforma je určena k tomu, aby umožnila mladým zemědělským lídrům na celém světě utvářet udržitelné potravinové systémy.

YPARD je na evropské úrovni koordinován Fakultou tropického zemědělství ČZU.

European Forest Institute (EFI)

https://efi.int

EFI je mezinárodní organizací založenou evropskými státy. Aktuálně 30 zemí ratifikovalo dohodu o vzniku EFI včetně České republiky.

EFI provádí výzkum a poskytuje politickou podporu v otázkách souvisejících s lesy. Usnadňuje a stimuluje vytváření sítí souvisejících s lesy a podporuje šíření nezaujatých a pro politiku relevantních informací o lesích a lesnictví. Je také zastáncem výzkumu v oblasti lesnictví a využívání vědecky podložených informací jako základu pro politiku v oblasti lesnictví.

Činnost EFI v oblasti podpory politik zahrnuje zvýšenou podporu pro osoby s rozhodovací pravomocí a tvůrce politik. EFI podporuje reformy politiky a správy za účelem ochrany světových lesů. Usnadňuje partnerství mezi produkujícími a spotřebitelskými zeměmi s cílem podporovat legální, neodlesňující a udržitelnou produkci dřeva, zemědělských komodit a obchod s nimi.

ČZU je aktivní v EFI prostřednictvím Fakulty lesnické a dřevařské.

International Union of Forest Research Organizations (IUFRO)

https://www.iufro.org

IUFRO je nezisková, nevládní mezinárodní síť vědeckých pracovišť se zaměřením na lesy, která podporuje globální spolupráci ve výzkumu souvisejícím s lesem a zlepšuje porozumění ekologickým, ekonomickým a sociálním aspektům lesů a stromů. IUFRO je globální síť pro spolupráci v oblasti lesnictví. Sdružuje více než 15 000 vědců v přibližně 650 členských organizacích ve více než 125 zemích. Vědci spolupracují v IUFRO na dobrovolné bázi a Českou republiku v mezinárodní radě IUFRO reprezentuje prof. Šišák z Fakulty lesnické a dřevařské.

InnowaWood

http://www.innovawood.com/Default.aspx

InnovaWood je zastřešující organizací, která integruje čtyři evropské sítě v lesnictví, dřevařském průmyslu a nábytkářském průmyslu do účinnějšího uskupení na podporu inovací v těchto odvětvích.

InnovaWood má více než 60 členských organizací ve 28 evropských zemích, včetně výzkumných a technologických organizací, vysokých škol a institucí odborného vzdělávání a přípravy, které všechny souvisejí s lesnickým sektorem. Za ČZU aktivně vystupuje Fakulta lesnická a dřevařská.

European Network for Learning and Teaching in Agriculture and Rural Development (ENTER)

https://enter.educagri.fr

Institut vzdělávání a poradenství ČZU je členem sítě ENTER, která spojuje instituce zaměřené na odborné vzdělávání v zemědělství, lesnictví, zahradnictví a souvisejících oblastech.

International Union for Agroforestry (IUAF)

https://iuaf.org/

Mezinárodní unie agrolesnictví (International Union for Agroforestry) má sídlo na České zemědělské univerzitě. Založena byla v roce 2019 a zaregistrována je v Praze 2020. Její vznik podpořilo Ministerstvo zemědělství, potřebné zázemí a podporu nabídl rektor ČZU Petr Sklenička. Jedná se o mezinárodní unii, s cílem reprezentovat zájmy tohoto transformačního způsobu hospodaření v zemědělské krajině.

Český Spolek pro Agrolesnictví (ČSAL)

https://agrolesnictvi.cz/

Je spolek, jehož cílem je osvěta alternativního využití zemědělských půd ve stylu agrolesnických systémů, pro zlepšení stavu půd a životního prostředí bez snížení produkce. Cílem spolku je informovat veřejnost o možnostech a novinkách v agrolesnictví a poskytnout informace zemědělcům o tomto způsobu hospodaření. Daří se nám také zapojovat do různých národních i mezinárodních projektů věnujících se výzkumu, popularizaci i zavádění agrolesnictví do praxe. ČSAL je také českou pobočkou Evropské agrolesnické federace (EURAF – European Agroforestry Federation), což nám pomáhá ovlivňovat i evropské agrolesnické dění a zároveň přináší inspiraci v oblasti agrolesnických praktik z jiných zemí Evropy. ČSAL má sídlo na ČZU.

PRIORITY A CÍLE STRATEGIE INTERNACIONALIZACE

VIZE ČZU 2030+ V OBLASTI INTERNACIONALIZACE

Platný Strategický záměr ČZU 2021+ již sám o sobě obsahuje závazek blížit se ideálu tzv. žité internacionalizace, kdy internacionalizace organicky prochází všemi oblastmi působení ČZU a kdy nad internacionalizací ve výsledku neuvažujeme jako o něčem specifickém, ale jako nad něčím, co se stalo přirozenou každodenností.

Česká zemědělská univerzita v Praze nabízí bilingvální prostředí pro své studentky a studenty i pro své zaměstnance a v souladu se svojí celkovou aspirací se stává místem evropské vzdělanosti, výměny a reputace. Její prostředí vítá diverzitu a komunita České zemědělské univerzity v Praze přirozeně integruje nejen domácí a zahraniční dimenzi, ale i nositele těchto aspektů v podobě studujících, akademických pracovníků a pracovnic, členů a členek kateder, fakult, středního i nejvyššího managementu, do života instituce.

Na ČZU má stejné příležitosti i služby studující i pracující, který či která hovoří českým nebo anglickým jazykem. Mezinárodní vědecká komunita ČZU se emancipovala a ambiciózně žádá i o granty financované z nečeských či dokonce neevropských grantových agentur a zdrojů. Věda je primárně mezinárodní a katedry do svých řad přijímají zahraniční odborníky bez zkušeností či předchozího vzdělání na českých vysokých školách. ČZU aktivně motivuje absolventy svých studijních programů k další kariéře na zahraničních institucích a překonala akademický inbreeding.

Studující na ČZU mají příležitosti a potřebu zdokonalovat se v cizích jazycích, a i v česky vyučovaných studijních programech je přirozené nabízet předměty vyučované anglicky či v dalších světových jazycích. Počty do zahraničí vyjíždějících studujících i zaměstnanců jsou násobné a internacionalizace doma je široce aplikována napříč studijními programy. Flexibilita kurikula u většiny studijních programů a implementace tzv. mobility window (v různých jeho podobách) usnadnila uznávání výsledků studia ze zahraničí. Multikulturní prostředí ČZU a vysoké zastoupení zahraničních vědců a doktorandů přivedlo angličtinu i do porad a interní komunikace fakult, kateder a dalších univerzitních pracovišť. Český jazyk ale není upozaděn a zahraniční zaměstnanci jsou povinni se i s ohledem na život v České republice učit základní i pokročilejší komunikaci v češtině, k čemuž jim univerzita nabízí skvělé zázemí i příležitosti. V oficiální komunikaci jsou si oba jazyky rovny a veškeré interní předpisy a komunikace je v obou jazycích i za využití nejmodernější techniky a prvků umělé inteligence. Mimo jiné jí to umožňuje zapojení zahraničních členů své akademické obce do akademické samosprávy na všech úrovních.

Univerzitní studentské spolky a organizace integrovaly zahraniční studenty a studentky a jsou otevřené všem studujícím bez jazykových bariér. ČZU aktivně podporuje jazykovou výměnu a podpůrné aktivity v kampusu. Služby i poradenství pro studující i zaměstnance jsou poskytovány na stejné úrovni a ve stejném rozsahu pro všechny.

ČZU má vedoucí roli v mnoha mezinárodních organizacích a sítích a její zástupci jsou v exekutivních rolích. ČZU profesionálně vede zázemí těchto organizací a poskytuje podporu pro jejich sekretariáty. ČZU společně se svými evropskými partnery či jejich prostřednictvím má aktivní zástupce, aktivně prosazuje své zájmy či se vyjadřuje k aktuálnímu dění a politikám v Bruselu či agenturách a programech OSN, Světové banky a dalších obdobných organizacích.

Fakulty si vzájemně nekonkurují a vnímají ČZU jako jednu instituci, které jsou součástí a v souvislosti s tím budují jednotnou značku, která je unikátní a snadno rozpoznatelná jak pro zahraniční partnery, zájemce o akademické i neakademické pracovní pozice, tak pro uchazeče o studium z celého světa. Fakulty ČZU postupují ve shodě v oblasti podmínek přijímacího řízení, termínech a propagaci. Společným úsilím zvýšily prestiž studia na ČZU a sounáležitost s ČZU na úroveň, která jim umožňuje zpoplatnit studium v anglickém jazyce na takové úrovni, že zahraniční studující významně přispívají k celkovému financování ČZU a nákladů spojených s žitou internacionalizací, ať už se jedná o překlady, platové podmínky atraktivní pro místní i zahraniční akademiky, ale i o jazykově vybavený administrativní aparát, či důstojná stipendia pro studující v doktorských programech.

ČZU udržuje kontakt se svými absolventy a absolventkami, má globální přehled o alumni ve významných funkcích a pozicích a rutinně je aktivizuje. ČZU má nadaci nakládající s prostředky získanými od absolventů a příznivců. Univerzita je aktivní na lokální i regionální úrovni a přispívá k rozvoji nejbližších městských částí, obcí nebo měst, kde působí i univerzitní podniky, výzkumná centra a další součásti.

ČZU zlepšuje své postavení v mezinárodních žebříčcích a upevňuje svoji přední pozici v oblasti udržitelnosti kampusu.

Vysoké množství double a joint degree programů přispívá k mezinárodnímu renomé i atraktivitě studia na ČZU a část magisterských i bakalářských studijních programů v dlouhodobém horizontu spojeném s reakreditacemi pozměnila podobu státní závěrečné zkoušky tak, aby lépe odrážela kontext doby, včetně technologického vývoje. Rozvinula se diskuse o známkovací stupnici, která by více usnadňovala převody výsledků z učení nejen v rámci spolupráce s partnery evropské univerzity LIFE: Euroleague for Life Sciences.

STRATEGICKÉ CÍLE V OBLASTI INTERNACIONALIZACE

Strategický cíl 0:           Udržitelnost financování internacionalizace ČZU

Specifický cíl I: Finanční podpora internacionalizačních aktivit do roku 2025

Specifický cíl II: Finanční podpora internacionalizačních aktivit v letech 2026-2030  

Specifický cíl III: Diskuse o zřízení mezinárodního fondu univerzity (internacionalizační fond) pro celouniverzitní aktivity pokrývající služby pro všechny fakulty

Strategický cíl 1:           Dvojjazyčnost univerzitního prostředí

Specifický cíl I: Čeština a angličtina mající ekvivalentní postavení v interní komunikaci

Specifický cíl II: Posílení jazykové vybavenosti zaměstnanců univerzity

Specifický cíl III: Posílení výuky jazyků mezi studenty

Strategický cíl 2:           Rozvoj vztahů s klíčovými mezinárodními partnery

Specifický cíl I: Členství v tzv. evropské univerzitě (alianci)  

Specifický cíl II: Posílení společných mobilit a studijních programů

Specifický cíl III: Posílení mezinárodní dimenze vědy a výzkumu

Strategický cíl 3:           Využívání přidané hodnoty členství v mezinárodních sítích a organizacích

Specifický cíl I: Vytvořit aktuální přehled členství v mezinárodních sítích a organizacích

Specifický cíl II: Zohlednit informace o členství v rámci kariérních plánů

Specifický cíl III: Využít mezinárodní členství pro zlepšení renomé ČZU

Strategický cíl 4:          Jednotný mezinárodní marketing univerzity a jednotná značka a její propagace, efektivní nábor mezinárodních studentů a zaměstnanců

Specifický cíl I: Vytvořit plán mezinárodního marketingu na období 2025-2030

Specifický cíl II: Zefektivnit nábor zahraničních studentů

Specifický cíl III: Zefektivnit nábor zahraničních zaměstnanců

Strategický cíl 5:           Rozvoj studentských a zaměstnaneckých mobilit

Specifický cíl I: Rozšíření mobility window ve studijních programech a nastavení automatického uznávání výsledků krátkodobé studijní mobility

Specifický cíl II: Zvýšení počtu dlouhodobých mobilit u vyjíždějících studentů

Specifický cíl III: Zvýšení počtu dlouhodobých mobilit u vyjíždějících zaměstnanců

Strategický cíl 6:           Vytvoření přívětivějšího prostředí nejen pro zahraniční studenty a zaměstnance

Specifický cíl I: Navrhnout a spustit ČZU kontaktní místo pro studentské služby

Specifický cíl II: Zvýšit interkulturní kontakt mezi studenty

Specifický cíl III: Zlepšit adaptaci zahraničních zaměstnanců a studentů