Součástí komplexní pomoci České zemědělské univerzity v Praze ukrajinským válečným běžencům je také výuka češtiny. Zvládnutí jazyka jim pomůže k snadnějšímu začlenění do české společnosti a k nalezení práce. Intenzivní kurzy češtiny pobíhají na Provozně ekonomické fakultě.
Prvotní myšlenka uspořádat kurzy českého jazyka pro ukrajinské uprchlíky vznikla na Provozně ekonomické fakultě ČZU asi před čtrnácti dny. Díky ochotě a pohotové spolupráci proděkana pro strategii a rozvoj Romana Kvasničky a členů mezinárodního oddělení PEF už má téměř šest desítek ukrajinských občanů první týden kurzu za sebou. Nyní se k nim navíc připojí další, již třetí skupina.
„S organizováním jazykových kurzů máme více než 10 let zkušeností, proto nás v současné situaci napadlo uspořádat kurzy pro ukrajinské občany. Nabízíme jim 60 hodin výuky rozdělených zhruba do čtyř týdnů. Ke konceptu intenzivnějších kurzů mě vedla vlastní zkušenost. Jedna hodina týdně ve většině případů nestačí. Účastníky našich kurzů čeká každý všední den tříhodinová lekce českého jazyka.“ uvádí doktorka Jarmila Barešová z mezinárodního oddělení PEF.
Aniž by došlo k narušení právě probíhajících kurzů, podařilo se oddělení pod vedením doktora Jana Hučka v krátkém čase zrealizovat zcela nový koncept intenzivní výuky českého jazyka, který byl v rámci jednoho týdne schopný odstartovat. Do příprav se dobrovolně zapojila i Polina, studentka Provozně ekonomické fakulty původem z Ukrajiny, která nyní pomáhá zpracovávat jednotlivé žádosti. Zmiňované kurzy by měly ukrajinským uprchlíkům pomoci se získáním základů českého jazyka, díky nimž se budou moci snadněji začlenit do společnosti a případně i pokračovat v dalších kurzech nebo samostudiu.
„Kolik stojí lístek? Co děláš? Jak se jmenuješ?“ předvádí, co se za týden naučila, usměvavá Tatiana. Z Ukrajiny přijela se svou dcerou a dočasné zázemí jim poskytla její kamarádka. Vypráví nám, jak už v roce 2014 utekla z Luhanské oblasti Donbasu do Kyjeva. Uprchlíkem se tak stala za posledních deset let už podruhé. Když právě není na kurzu, trénuje si češtinu třeba čtením plakátů na ulicích. Čte je nahlas a prý jí nevadí, že se po ní lidé otáčejí. Doma na Ukrajině byla manažerkou logistiky v jedné strojírenské firmě, snaží se proto jazyk naučit co nejdříve, aby si mohla najít práci ve svém oboru.
Zájem o kurzy, které PEF poskytuje ukrajinským občanům zdarma je obrovský. „Nábor jsme museli momentálně zastavit. Původně jsme plánovali skupiny po dvaceti, nyní máme ve všech skupinách třicet lidí a učebny jsou zcela zaplněné.” popisuje situaci doktorka Barešová a nabádá další fakulty a vysoké školy, které mají prostory pro výuku, aby se také zapojily. Sehnat lektory prý v dnešní době není snadné. Ne každý si navíc může dovolit přidat ke svým současným lekcím další hodiny výuky denně. I proto se fakulta rozhodla navzdory obrovské vlně dobrovolnických aktivit, která se od počátku války na Ukrajině zvedla, lektory za jejich práci odměňovat.
Naprostou většinu kurzu tvoří pochopitelně ženy a dospívající děti. „Původně jsme plánovali přijímat pouze zájemce od 18 let, ale když přijde maminka i s patnáctiletým synem, neodmítneme je. Nejedná se o malé děti, které by výuka nudila. Podle našich lektorů jsou velmi snaživí a studium jim jde. Ve třídě tak narazíte na dvanáctiletá děvčata i důchodkyně. Všichni s jazykem začínají, takže výuce věková různorodost nijak neškodí.”
Jednou z účastnic kurzu je také lékařka Světlana. Je vdovou a do Česka přijela z Charkova společně se synem a se psem. O kurzech českého jazyka se dozvěděla na platformě Telegram, ve skupině sdružující ukrajinské lékaře a zdravotní sestry. Na výuku každý den dojíždí až z Benešova, kde se synem získali od státu možnost ubytování v tamním hotelu. Říká, že Češi jsou velmi přátelští. Nedávno jí dokonce náhodná spolucestující ve vlaku pomáhala trénovat časování sloves. Stejně jako její spolužačka, i Světlana se touží co nejdříve vrátit k lékařské praxi. Od jejího snu ji ale zatím dělí poměrně složitá aprobační zkouška, a právě s tou by jí získané znalosti českého jazyka měly pomoci.
Ačkoliv certifikáty se za úroveň A1, které by měli účastníci kurzu po jeho absolvování dosáhnout, obvykle neudělují, účastníci si sami zažádali o závěrečný test, aby si alespoň ověřili své znalosti. Mezinárodní oddělení také zvažuje vystavení určité formy univerzálního potvrzení o absolvování šedesáti hodin výuky českého jazyka, které by mohlo absolventům pomoci při následném hledání pracovních míst.