„Zachování přírody v Africe je vodítkem pro pochopení evoluce člověka,“ zaznělo mj. na konferenci Antelope, Giraffe, Hippo in the 21st Century: Conservation Action in Africa, kterou v posledním únorovém týdnu hostila Česká zemědělská univerzita.
Antilopy, žirafy a hroši patří mezi charismatickou faunu obývající africké pouště, savany i lesy, nížiny i hory, souš i mokřady různých typů. Mnohé z těchto druhů zvířat jsou v bezprostředním ohrožení vyhynutí. Příčiny jsou různé: převažují ztráta původních přirozených biotopů, kompetice o životní prostor a potravní zdroje s člověkem a hospodářskými zvířaty, nadměrný lov (pytláctví). Nejde o zanedbatelnou skupinu zvířat, jejich druhová rozmanitost je fenomenální. Vždyť jen antilop je nejméně 77 druhů (nové taxonomické pohledy rozlišují až 144 taxonů).
Ochranářské úsilí by však nemělo být zaměřeno pouze na individuální druhy či lokality. Pro úspěšnou ochranu je zásadní spolupráce mezi různými projekty ochrany a sdílení zkušeností. Konference Antelope, Giraffe, Hippo in the 21st Century: Conservation Action in Africa, kterou pořádal spolek Derbianus Conservation a Fakulta tropického zemědělství ČZU pod záštitou Ministerstva životního prostředí ČR a Species Survival Commission IUCN, shromáždila odborníky z celého světa, kteří pracují ve prospěch zachování ohrožených druhů antilop, žiraf a hrochů v celém rozsahu jejich rozšíření od Afriky až po Mongolsko, aby své úsilí sdíleli.
Ústřední osobností konference byl Jonathan Kingdon, zoolog, umělec, vědecký pracovník Oxfordské univerzity a autor šestidílného monumentálního díla Mammals of Africa. Zaměřuje se na evoluci afrických savců a své práce doplňuje vlastními taxonomickými ilustracemi. Jeho plenární přednáška na téma evoluce sudokopytníků v Africe poskytla pohled na vývoj ekosystémů a druhové diverzity v širším kontextu a vyzvedla závažnost zachování biodiverzity, zejména antilop v Africe. Kingdon předložil souvislosti evoluce zvířat s měnícím se klimatem na kontinentu a tvorbou mostů – savan ohraničených soustavou vodních toků.
Většina afrických savců má původ v Asii a do Afriky přimigrovali před 20 miliony let. Poté nastala fenomenální adaptivní radiace antilop, která umožnila vyplnění celé řady ekologických nik. Afrika je též kolébkou člověka. Člověk jako živočišný druh se zrodil obklopený již rozvinutou druhovou diverzitou antilop. Antilopy tak tvoří součást naší vlastní historie a evoluce. Význam ochrany přírody v Africe tedy spočívá především v tom, že ztratíme-li druhovou rozmanitost antilop, pak ztratíme jedno z vodítek k poznání sebe sama a k odpovědím na zcela základní lidské otázky: „Kdo jsme?“ a „Odkud pocházíme?“