Dnes si připomínáme výročí úmrtí prvního prezidenta, který byl zvolen po pádu čtyřicetileté vlády komunistického režimu v tehdejším Československu, Václava Havla. Celosvětově uznávaný český politik, disident, bojovník za lidská práva, básník, dramatik a spisovatel zemřel v 75 letech v neděli 18. prosince 2011 na své chalupě na Hrádečku na Trutnovsku. Právě zde Václav Havel se svou rodinou a přáteli pracoval a tvořil, když ho pronásledoval komunistický režim. "Jen málokdo si získá autoritu a respekt "obyčejnou" slušností a skromností. Václav Havel to dokázal mezinárodně, jsme na něj hrdí a zůstáváme vděčni. Obětoval svobodu a zdraví, napřímil veškerou energii, aby významně přispěl k přeměně totalitního režimu v demokracii, v níž žijeme, pracujeme, studujeme a vychováváme další generace," připomíná rektor ČZU prof. Petr Sklenička.
Václav Havel se narodil 5. října 1936 v Praze v pražské podnikatelské a intelektuálské rodině Václava M. Havla. Střední školu vystudoval při zaměstnání. Z důvodu jeho „buržoazního“ původu mu nebylo umožněno studium na vysoké škole humanitního zaměření, v letech 1955–1957 studoval na ekonomické fakultě Českého vysokého učení technického. Pokusil se přestoupit na filmovou fakultu Akademie múzických umění, což bylo zamítnuto a nebyl přijat zpět na České vysoké učení technické. Od roku 1965 působil v časopise tvář až do jeho zákazu 1969. V letech 1960–1968 pracoval jako dramaturg v Divadle Na zábradlí. V roce 1967 v projevu na IV. sjezdu Svazu čsl. spisovatelů kritizoval diskriminaci české a slovenské kultury a občanských svobod komunistickým režimem. V roce 1968 se stal předsedou Kruhu nezávislých spisovatelů. Právě po roce 1968 – po potlačení tzv. Pražského jara – byl donucen odejít z divadla, poté pracoval jako dělník, současně se věnoval autorské tvorbě a zejména občanským protitotalitním aktivitám. Přispíval do samizdatových edic a do Lidových novin a dalších periodik. Významnou událostí v boji s tehdejším režimem bylo založení Charty 77, Havel byl jedním z prvních signatářů a spoluzakladatelů. V 70. a 80. letech min. století byl několikrát vězněn, celkem přibližně 5 let. Naposledy byl zatčen v roce 1989 za přípravu a účast na tzv. Palachově týdnu. V roce 1989 Václav Havel spoluinicioval petici Několik vět – dokument vypracovaný hnutím Charta 77, který byl zveřejněn 29. června. Během listopadových (a následujících) událostí 1989 byl vedoucí osobnost opozice, která jednala s představiteli komunistického režimu. Byl spoluzakladatelem Občanského fóra. V prosince 1989 po abdikaci Gustáva Husáka byl zvolen prezidentem ČSSR, opakovaně v červenci 1990 ČSFR; rezignoval v červenci 1992 v souvislosti s rozpadem Československa. V únoru 1993 byl opět zvolen do prezidentské funkce ČR.
Václav Havel má stále nezměrnou autoritu mezi spoluobčany v České republice i autoritu mezinárodní.
Významná Díla Václava Havla:
Zahradní slavnost, Vyrozumění, Žebrácká opera, Audience, Vernisáž, Horský hotel, Protest, Largo desolato, Pokoušení, Asanace; eseje Slovo o slovu, Moc bezmocných, O lidskou identitu, Do různých stran, Letní přemítání; korespondence z vězení Dopisy Olze.
Připravila: Karla Mráčková
