Studium mě velmi baví, i díky tomu ho zvládám skloubit se sportem

Patří mezi nejvýznamnější studenty ČZU. Kromě úspěchů ve studiu na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů je totiž výraznou ženou současného českého biatlonu. Nejen o jejích plánech do budoucna jsme hovořili se sympatickou reprezentantkou Markétou Davidovou.

Co vás přivedlo na ČZU?
Vždy mě to táhlo ke zvířatům, a když jsem se rozhodovala, kam na vysokou školu, ČZU byla jasnou volbou. Je to blízko Jablonce, odkud pocházím, takže to mám sem asi hodinu. Navíc mě zaujal obor, velmi mě baví. Je to zajímavé studium.

Jaký obor u nás studujete?
Zoorehabilitaci a asistenční aktivity se zvířaty na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů. Předměty jsou průřezem všemi možnými oblastmi, máme zvířata, máme lidi, občas se to propojí dohromady. Mě ale baví nejvíce zvířata, takže například zoologie, anatomie a podobně. Máme i povinné praxe, týden ve stájích a týden u koní a potom jsou také odborné praxe.

Jste ve třetím ročníku, to znamená bakalářskou práci a státnice. Čemu se ve své práci věnujete?
Jako téma mám tejpování koní. Tejpování se u koní aplikuje v podstatě ve stejných případech jako u lidí. To znamená při zraněních, jako prevence zranění, po operacích, při otocích a podobně. Tématem se v práci zabývám spíše teoreticky, ale ozval se mi i jeden veterinář, že za ním můžu kdykoliv přijet a vyzkoušet to. Uvidíme ale, jak to všechno během jara stihnu.

Studium a vrcholový sport musí být velmi obtížné stíhat. Jak to zvládáte?
Snažím se, všechno jde, když se chce. Vzhledem k tomu, že mě škola baví, tak je to pro mě i odpočinek. Nevadí mi to. Tréninky mám dvakrát denně. Občas se musím po závodech a po trénincích učit, ale není to zase tak strašné.

Odpočíváte při sportu od studia, a naopak při studiu od sportu?
Určitě to tak mám. Člověk zapojuje vždy jinou část mozku i těla. Je to něco jiného. A proto si myslím, že od obojího ráda občas utíkám k tomu druhému. Nedá se ani říct, co mě víc baví. Myslím, že když by mě jedna věc bavila výrazně víc, tak bych druhou přestala dělat. Snažím se skloubit obojí.

Když je zkouškové období, máte například v tréninku nějaké úlevy? Dovolí vám trenéři se učit?
To bohužel moc nejde. Trošku jsem to takhle praktikovala na jaře, když bylo zkouškové a my už začínali trénovat. Tak jsem si to maličko přizpůsobovala. Ale většinou to moc není možné.

Letošní rok je pro vás přelomový jak sportovně, tak studijně. Jaké máte plány po bakalářských státnicích?
Určitě si budu podávat přihlášky tady na ČZU. Chtěla bych ale také zkusit přijímačky na veterinu do Brna. Stále mě to táhne více zvířecím směrem. Tady na ČZU bych si ráda dala přihlášku například na šlechtitelství nebo výživu.

Jak se váš program liší v zimě a létě? Máte například v létě více času na studium?
Po sezoně, která končí v březnu, máme měsíc volna. Potom se pozvolna začíná. Čím více se blíží zima, tím více jsme pryč. Jezdíme hodně na soustředění a samozřejmě trénujeme. V létě je to rozhodně lepší, ale tréninky dvakrát denně máme pořád.

V létě se věnujete také kolečkovým lyžím. Jak často s nimi závodíte?
Seriál závodů na kolečkových lyžích jako na klasických neexistuje. Je jen mistrovství světa a to jezdíme pouze občas, protože je to častokrát v zemích, kam se nedostaneme. Nebo se nám to nehodí do přípravy, není to pro nás primární. Ale hodně na nich trénujeme, v podstatě většina tréninku v létě probíhá na kolečkových lyžích. Takže se na nich spíše trénuje, než závodí.

Je jízda na kolečkových bruslích hodně jiná než na klasických?
Je to hodně podobné, jen kolečkové jsou o hodně kratší. Z letní přípravy mě kolečkové lyže určitě baví nejvíc, ale lyžování v zimě je samozřejmě lepší. S kolečkovými lyžemi navíc musíme jezdit na drahách, které jsou speciálně upravené. Když jezdíme po silnici, tak jen po rovině. Když z kopce, tak jen tam, kde to známe, protože se na nich nedá brzdit.

Na zádech si vozíte malorážku. Máte normy na to, jak musí být těžká?
Ano, minimální váha musí být 3,5 kg. Před sezonou se to vždy kontroluje. Střílíme na 50 metrů.

Jeden z našich studentů vyslovil dotaz, zdali byste nechtěla vstoupit do armády. Byla byste určitě nepřekonatelnou střelkyní.
To si nemyslím. Musíme mít zbrojní průkaz, a když jsem dělala zkoušky, tak mi moc střílet například z pistole nešlo. Není to úplně jednoduché. Myslím si, že v armádě bych neuspěla, je to tam na úplně jiné úrovni.

 

Před časem jste uvedla, že střelba není váš favorit, že upřednostňujete běh, je to tak stále?
Teď musím zaklepat, že se to zlepšilo, ale pořád je to nahoru a dolů. Stále je běh moje silnější stránka než střelba.

Biatlon patří k velmi napínavým sportům. Stačí jedna chyba a může být celý závod ztracený. Jak to vnímáte? Považujete ho za „nespravedlivý“?
Nespravedlivé to určitě není, protože všichni mají stejné podmínky, ale je to velmi náročné. Člověka hodně mrzí, když ví, že udělal jednu malou chybu, špatně se například nadechl, netrefil a přišel tak o skvělé umístnění. Navíc startovní pole je obrovsky vyrovnané. Jedna netrefená rána může být klidně 15 nebo 20 míst.

Dá se říct, kolik chyb může při střelbě závodník udělat a stále přitom má šanci na dobré umístění?
Nedávno byly závody v Americe a Johannes Bö, který vládne mužskému startovnímu poli, měl čtyři trestná kola a přitom doběhl pátý. Takže když jste suverénní na lyžích, můžete to takto zvládnout. Ve světovém poháru ale jinak nejde být špatným střelcem a přitom se umisťovat na předních příčkách. Například v juniorech to ještě může jít, ale ve světovém poháru je to už tak vyrovnané, že většinou nemáte šanci.

Letošní zima nám kromě sněhu nadělila i nízké teploty. Do jakých mrazů se startuje?
Existují na to regule. Když je na nejstudenějším místě trati pod minus dvacet, tak se nesmí startovat. Když je pod –15, nesmí foukat. Všechno se to má měřit na nejstudenějším místě trati.

Jaké teploty vám vyhovují?
Spíš teplejší, nemám paradoxně moc ráda zimy, vždycky mrznu. Čím tepleji, tím lépe. Pamatuji si, že jsme jednou dokonce jeli v triku s krátkým rukávem. Byl to březnový závod a v kombinézách potom může být opravdu příliš velké teplo.

Jak to máte se stravou? Neuvažujete o vegetariánství?
Snažím se jíst zdravě, ale nemusím si zase extrémně odpírat. O vynechání masa jsem přemýšlela a jednou bych to i chtěla udělat. Bohužel mi přijde, že když sportuju, tak to nejde úplně skloubit dohromady. Když je člověk tři čtvrtě roku pryč, moc si na cestách nemůže vybírat, co bude jíst. Doma ale maso hodně omezuji, jím ho víceméně jen na soustředěních, kde je mi naservírované.

Jak vznikla přezdívka Makula?
Já vždycky říkám, že jsem se jako malá podepisovala na nějaký obrázek a popletla jsem to. Chtěla jsem napsat Markéta a vynechala jsem r a celé to zkomolila, a vznikla Makula. Nevím ale upřímně, co je na tom pravdy, jestli jsem si tenhle příběh trošku nesmyslila. Ale zalíbilo se mi to, a když jsem přišla do školy, řekla jsem, tak a teď mi budete říkat Makulo, na Markétu neslyším. Od té doby se to se mnou táhne. Na Makulu slyším asi víc než na Markétu.

Jaký je váš biatlonový příběh? Jak jste se k němu dostala?
Pocházím z Janova nad Nisou, takže jsem pomalu dříve běžkovala, než chodila. Moje mamka pomáhala v janovském oddíle, kam jsem odmala chodila. Měla jsem tam kamarádky, byly jsme parta. Pak jsem odešla do Jablonce, kde jsem se pustila do biatlonu. Měla jsem totiž tréninky na běžkách jen třikrát týdně, což bylo málo. Takže jsem si musela něco přidat. Dostala jsem na výběr mezi cyklistikou a biatlonem, a jelikož jsem měla na biatlonu kamarádky, šla jsem za nimi. Měla jsem vždy štěstí na partu skvělých lidí, ať už v Janově nebo potom v Jablonci.

 

Markéta Davidová (*1997, Janov nad Nisou) je česká biatlonistka a zároveň studentka Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, kde se věnuje oboru Zoorehabilitace a asistenční aktivity se zvířaty. Je juniorskou mistryní světa z roku 2018 ve stíhacím závodě a juniorskou mistryní Evropy v roce 2017 ve sprintu a stíhacím závodě. V sezoně 2018/2019 stála hned několikrát na stupních vítězů v dospělé kategorii, kdy prozatím získala dva bronzy, dvě stříbra a jedno zlato. V současné době je ve světovém poháru na celkovém 20. místě.

Další články v rubrice

English ☰ Menu

Na webových prezentacích České zemědělské univerzity v Praze (pod doménou czu.cz) používáme soubory cookies. Tyto soubory nám poskytují možnosti, jak lépe poskytovat služby a dále nám pomáhají analyzovat výkon webu. Informace o tom, jak naše weby používáte, můžeme sdílet se svými partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. V nastavení si můžete následně vybrat, které cookies můžeme používat. Svůj udělený souhlas, můžete kdykoliv změnit či odvolat.