Praha, 8. října 2025: Uniformní, intenzivní způsoby hospodaření v lesích představují hrozbu pro biodiverzitu evropských lesů. Mezinárodní tým vědců vedený univerzitami v Göttingenu (Německo) a Jyväskylä (Finsko) ve svém výzkumu, jehož výsledky byly nyní publikovány v prestižním časopise PNAS, ukázal, že vhodná kombinace hospodářských režimů spolu s podstatným rozšířením lesů ponechaných samovolnému vývoji může významně podpořit druhovou rozmanitost evropských lesů. Součástí vědeckého týmu byli také odborníci z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze, Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Botanického ústavu AV ČR a Ekologických služeb Hořovice.
Vědci vycházeli z dat shromážděných v lesích devíti regionů ve Francii, Německu, Itálii a České republice. Lesní stanoviště rozdělili do tří kategorií podle intenzity hospodaření: 1) intenzivně obhospodařované, většinou uměle založené monokultury zaměřené na produkci dřeva, 2) extenzivně obhospodařované lesy s těžbami bez holosečí a 3) neobhospodařované lesy ponechané samovolnému vývoji. Kromě reálných dat využili také počítačové simulace, pomocí kterých vytvořili „virtuální krajiny“ s různými podíly těchto tří typů hospodaření.
Výsledky ukázaly, že nejvyšší druhovou rozmanitost měly krajiny složené z 60 % neobhospodařovaných a 40 % intenzivně obhospodařovaných lesů. Naopak nejnižší biodiverzitu by hostila krajina pokrytá jen intenzivně obhospodařovanými lesy. Extenzivně obhospodařované lesy podporovaly lesní biodiverzitu omezeně, přesto podle autorů mohou hrát významnější roli, pokud se zvýší jejich stanovištní a strukturní heterogenita. S délkou samovolného vývoje bude pravděpodobně narůstat strukturní heterogenita neobhospodařovaných lesů, neboť mnohé z nich byly v minulosti ovlivněny hospodářskými zásahy. To může přínos těchto lesů pro biodiverzitu ještě posílit.
Vzhledem k vysoké poptávce po dřevě jako obnovitelné surovině ovšem není realistické dosáhnout 60 % plochy neobhospodařovaných lesů, a proto autoři navrhují kromě rozšíření jejich plochy zaměřit se i na posílení ekologických funkcí extenzivně obhospodařovaných lesů. Hlavní autor studie Dr. Rémi Duflot z Univerzity v Jyväskylä shrnuje: „Pro zachování biodiverzity lesů v Evropě doporučujeme zvýšit podíl neobhospodařovaných lesů a podporovat stanovištní a strukturní heterogenitu v rámci extenzivního hospodaření – například vytvářením mozaiky otevřených a zapojených porostů a ponecháváním velkých starých stromů a mrtvého dřeva.“ Spoluautor studie Jan Hofmeister z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU k tomu doplňuje: „Studie potvrdila, že podmínkou zachování lesní biodiverzity jsou změny lesnického hospodaření, které jsou i v ČR dlouhodobě diskutovány a nyní už i ve větší míře zaváděny do praxe. Kromě toho studie upozornila na nezastupitelnou roli lesů ponechaných samovolnému vývoji, jejichž současná rozloha v ČR činí jen jednotky procent a bylo by potřeba ji podstatně navýšit.“
Kontakt pro média: doc. RNDr. Jan Hofmeister, Ph.D. – Fakulta lesnická a dřevařská ČZU v Praze, tel.: +420 603 585 247, e-mail: hofmeisterj@fld.czu.cz
Originální článek: Duflot et al., 2025. Sustainable forest planning: assessing biodiversity effects of Triad zoning based on empirical data and virtual landscapes. Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS) DoI: 10.1073/pnas.2512683122