Na České zemědělské univerzitě se v polovině května uskutečnil dvoudenní workshop pro zástupce MAS Sokolovsko a měst a obcí tohoto regionu. Zaměřen byl na adaptační opatření v krajině, modro-zelenou infrastrukturu a možnosti jejich praktického využití v obcích Sokolovska a Karlovarského kraje. Workshop připravený v rámci projektu Chytrá krajina 2030+ nabídl terénní ukázky v lokalitě Amálie v kombinaci s odborným programem v kampusu ČZU
„Setkání potvrdilo význam propojení odborného výzkumu, praktických ukázek a spolupráce se samosprávami při hledání konkrétních řešení adaptace krajiny a sídel na klimatickou změnu. Zároveň poskytlo prostor pro užitečnou výměnu zkušeností mezi zástupci měst a obcí regionu, který je dlouhodobě ovlivněn těžbou a dalšími zásahy do krajiny. Česká zemědělská univerzita se na regeneraci posttěžební krajiny aktivně podílí a tato spolupráce už přináší viditelné výsledky,“ říká Tereza Hnátková z katedry aplikované ekologie Fakulty životního prostředí, která stojí za projektem Envirocentra pro vzdělávání o krajině, klimatické změně a adaptacích v Chodově na Karlovarsku. „Záměrem je pomáhat přenášet vědecké poznatky do praxe a ukazovat, jak lze pomocí chytrých a přírodě blízkých opatření zvyšovat odolnost území vůči suchu, přívalovým srážkám i teplotním extrémům,“ vysvětluje Tereza Hnátková.
Pražské setkání zástupců samospráv Sokolovska a Karlovarska s odborníky z Fakulty životního prostředí mělo nabitý program. Hned první den se hosté při návštěvě experimentální krajiny Amálie seznámili s praktickými příklady hospodaření s vodou v krajině, retenčními opatřeními, podporou biodiverzity i monitoringem environmentálních dat. Exkurze nabídla konkrétní ukázky adaptačních opatření využitelných v praxi měst a obcí a otevřela diskusi o možnostech jejich aplikace v regionu Sokolovska. V rámci workshopu zazněly také konkrétní podněty z jednotlivých obcí, například z Krásna, Habartova, Oloví či Jindřichovic, které se týkaly zejména zadržování dešťové vody, kvality podzemních zdrojů, přívalových srážek, nakládání s odpadními vodami a možností financování adaptačních opatření.
Následující den se program přesunul do kampusu ČZU na Fakultu životního prostředí. Zde si starostové a další účastníci prohlédli příklady modro-zelené infrastruktury v urbanizovaném prostředí. Komentovanou prohlídku udržitelných opatření, které na této fakultě postupně vyvíjejí, nabídla odbornice na modro-zelenou infrastrukturu Tereza Hnátková. Zelená fasáda Pavilonu experimentálních studií, propustné parkoviště určené k testování různých typů povrchů a sledování jejich vodního režimu, šetrné hospodaření s dešťovou vodou a možnosti přenosu všech těchto opatření do měst a na veřejné budovy – to vše inspirovalo živou diskusi zúčastněných. Zájem vzbudila také návštěva zelené střechy pavilonu, která kromě environmentální funkce nabídla účastníkům i výhledy do okolní krajiny.
Součástí programu byla prezentace aktivit týmu Regenerace krajiny. Tomáš Peltan z katedry plánování krajiny a sídel přiblížil činnost týmu i možnosti spolupráce s obcemi a regionálními partnery.
Lenka Prokopová
Studenti pravidelně vyjíždějí mapovat specifika Sokolovska. Zkoumají například rekultivované jezero Medard nebo lom Jiří ve spolupráci s obcemi a Krajským inovačním centrem (KIC KK).
Cílem je navrhovat postupy, které pomohou obnovit funkčnost posttěžební krajiny, podpořit její využití pro zemědělství, lesnictví, rekreaci i biodiverzitu a zároveň zvýšit její schopnost adaptace na probíhající klimatickou změnu.
Další informace a podrobnosti o vědeckých projektech naleznete přímo na webu Chytrá krajina nebo na stránkách Fakulty životního prostředí ČZU.
