Agrarian Perspectives XXV.

Měsíc září je na půdě Provozně ekonomické fakulty spojen s mezinárodní konferencí „Agrarian Perspectives“. Letošní 25. ročník byl věnován tématu „Global and European Challenges for Food Production, Agribusiness and the Rural Economy“ a byl pořádán pod záštitou ministra zemědělství Mariana Jurečky.

Konference probíhala ve dnech 14. až 16. září a tematicky propojila více než 80 účastníků z různých zemí světa (mj. Německo, Rusko, Ukrajina, USA, Čína, Peru). Hlavními řečníky na plenárním zasedání byli Ing. Jiří Šír z Ministerstva zemědělství ČR, prof. William H. Meyers z USA, prof. Ting Zuo z Číny, Dr. Kevin Hanrahan z Irska a prof. Philippe Burny z Belgie.

Tradiční organizační model konference, tj. plenární zasedání a jednání v odborných sekcích, byl v letošním roce rozšířen o dvě diskusní fóra – kulaté stoly věnovaná atraktivním tématům – „Obchodní řetězce v globalizované ekonomice“ a „Voda drahá, drahá voda“ moderované MVDr. Milenou Vicenovou. Snahou organizátorů tak bylo propojit vědeckou rovinu konference s praktickými problémy.

Obchodní řetězce

V případě prvního kulatého stolu již pestré složení účastníků kulatého stolu dávalo tušit, že nalézt shodu v odpovědích na otázky, zda obchodní řetězce prospívají českému trhu s potravinami a zda je vhodné jejich postavení omezovat Zákonem o významné tržní síle, nebude jednoduché.

Na stranu obhájců pozitivního působení obchodních řetězců se postavila Ing. Marta Nováková, prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR: „Byly to právě obchodní řetězce, které významně zvýšily kulturu prodeje v České republice. Čisté prosvětlené prodejny, v létě klimatizované, v zimě vytopené, s otevírací dobou uzpůsobenou potřebám spotřebitele, s moderními platebními technologiemi, rozvážkovými službami, dostupným parkováním, přijatelnými cenami a především širokým sortimentem nejrůznějších potravin z tuzemska i ze zahraničí. Právě proto jsou pro 87 % českých domácností hlavním místem nákupu právě hypermarkety, supermarkety a diskonty“.

Smířlivý pohled na obchodní řetězce nabídli Ing. David Piškanin, spolumajitel společnosti Hopi Holding, a.s. a JUDr. Petr Solský, místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kteří se shodli především v přímé úměře mezi cenou a kvalitou nabízených potravin: „Je pak volbou každého zákazníka, zda chce konzumovat raději levné, nebo kvalitní potraviny.“ Tomu oponoval Ing. Vladimír Pikora, Ph.D., vedoucí analytického týmu Next Finance s.r.o., a poukázal na průměrný čistý měsíční příjem pod 1000 Eur. Rozhodování takového spotřebitele je pak významně ovlivněno jeho kupní sílou.

Na opačném názorovém pólu ve vztahu k obchodním řetězcům se ocitli Martin Prokop, majitel prodejny Náš grunt v Horních Počernicích a Ing. Miroslav Koberna, CSc., ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory ČR. Obchodní řetězce ředitel Koberna spojuje zejména s nekvalitními potravinami neznámého původu, „privátkami“ parazitujícími na značkových potravinách, podporou plýtvání potravinami, poškozováním životního prostředí zbytečnou produkcí a převozy zboží a především je označuje za největší škůdce českých zemědělců, výrobců potravin a nakonec i spotřebitelů. Martin Prokop poukázal mj. na to, že nastupující generaci již nebude chování obchodních řetězců bez sociálního přesahu podnikání vyhovovat. Navíc lze předpokládat, že stále větší podíl nákupů potravin bude probíhat online.

Drahocená voda

V případě druhého kulatého stolu vedeného na téma „Voda drahá, drahá voda“ byla nejlepší pozvánkou pro návštěvníky pětice zvaných hostů. Pozvání ke kulatému stolu přijali RNDr. Václav Cílek, vědecký pracovník Geologického ústavu Akademie věd ČR; Doc. Ing. Tomáš Doucha CSc., výzkumný pracovník Ústavu zemědělské ekonomiky a informací; Ing. Jiří Hladík, Ph.D., ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy; RNDr. Jan Daňhelka, Ph.D., náměstek ČHMÚ pro hydrologii a předseda Českého národního výboru pro hydrologii UNESCO a Ing. Josef Stehlík, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR.

Ačkoli se u kulatého stolu sešli zástupci různých oborů, shoda v tom, že současný způsob hospodaření a zacházení s vodou není udržitelný a přinese společnosti v budoucnu, pakliže nebude změněn, větší problémy, než jsme si dnes ochotni připustit, byla jednoznačná. To je potřeba vnímat především jako informaci, že situace s vodou je skutečně vážná a zasluhovala by si větší pozornosti, než je tomu dnes.

Přestože jednotnost v tom, jaká opatření by měla být pro zlepšení situace s vodou uplatňována, již nebyla taková, hned několikrát zaznělo spojení „voda – půda – zemědělské hospodaření“. O tom, že se zemědělci svým hospodařením významně podílí na kvalitě vody, není pochyb, stejně jako o potřebě uplatňovat opaření, která by umožnila udržet vodu v krajině. Nebude-li však součástí těchto opatření především zkvalitnění péče o půdu, nemohou přinést očekávaných výsledků. O tom se již hovoří méně, stejně jako o tom, zda budou tato opatření v souladu se zájmy hospodařících zemědělců.

Záznam toho nejzajímavějšího z obou kulatých stolů bude odvysílán na TV Zemědělec, který byl spolu s týdeníkem Zemědělec mediálním partnerem letošní novinky 25. ročníku konference Agrarian Perspectives XXV.

Aktualita