První den mezinárodního agrosalonu Země živitelka zahajuje Česká zemědělská univerzita tématem, které ji dlouhodobě determinuje. Na stánku v Pavilonu T se návštěvníci mohou seznámit s další verzí „chytré krajiny“, tentokrát ušité na míru krajům postiženým těžbou na Karlovarsku a Sokolovsku. A mohou tu zjistit, jak lze zastřešení městských příbytků přizpůsobit klimatickým změnám, kdy v horkých letních dnech města připomínají rozpálenou pec.
Karlovarsko jako živá laboratoř: Chytrá krajina 2030+
Projekt Fakulty životního prostředí mění Karlovarský kraj v modelový region udržitelné, klimaticky odolné a datově řízené krajiny. Vědci zde vytvářejí kalibrované modely pro celou lokalitu, kombinují klimatické scénáře, hydrologické simulace i satelitní data přímo pro posttěžební výsypky. Studenti pravidelně vyjíždějí mapovat specifika této lokality. Zkoumají například rekultivované jezero Medard nebo lom Jiří ve spolupráci s obcemi a Krajským inovačním centrem.
„Cílem je navrhovat postupy, které pomohou obnovit funkčnost posttěžební krajiny, podpořit její využití pro zemědělství, lesnictví, rekreaci i biodiverzitu a zároveň zvýšit její schopnost adaptace na probíhající klimatickou změnu,“ říká hlavní řešitel projektu, emeritní rektor ČZU Petr Sklenička z katedry plánování a sídel FŽP.
Výstupy projektu se ověřují v reálných lokalitách od posttěžebních výsypek až po centra měst. Chytrá krajina propojuje modelování klimatu, vody, krajiny a měst v jednom systému a vytváří digitální dvojče celého regionu. To bude napojeno na reálné senzory, hydrologický model i klimatické simulace. Projekt zároveň spojuje vědce, obce, školy, firmy, krajináře a vodohospodáře.
V Chodově na Karlovarsku bude v nejbližší době zahájen provoz Envirocentra pro vzdělávání o krajině, klimatické změně a adaptacích. „Záměrem je pomáhat přenášet vědecké poznatky do praxe a ukazovat, jak lze pomocí chytrých a přírodě blízkých opatření zvyšovat odolnost území vůči suchu, přívalovým srážkám i teplotním extrémům,“ vysvětluje výzkumnice Tereza Hnátková.
Modelové příklady modro-zelené infrastruktury
Odborníci Fakulty životního prostředí se také dlouhodobě věnují hospodaření s dešťovou vodou a adaptaci měst na změnu klimatu. Na stánku ČZU proto prakticky předvedou, jak zelená střecha ochlazuje budovu a její okolí. Návštěvníci se mohou přesvědčit na vlastní oči, jaký teplotní rozdíl panuje na černé a zelené střeše nebo jak se využívá dešťová voda na jednotlivých typech střech. Budou svědky měření teplot termokamerou, porovnání různých typů střech, ukázek modro-zelené infrastruktury i zábavných experimentů pro děti a dospělé.
Další podrobnosti čtěte v článku na webu ŽIVÁ UNIVERZITA.