Jak dostat klimatická opatření z papíru do reálného života? Tomu se v úterý 15. září 2026 v Kampusu Hybernská v Praze věnoval Národní adaptační den. Propojil zástupce ministerstev, samospráv i odborné veřejnosti a přinesl konkrétní příklady toho, jak se daří česká města a krajinu přizpůsobovat změnám klimatu.
Akci organizoval Národní adaptační hub Česko ve spolupráci s Odborem ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy a Fakultou životního prostředí ČZU. Občerstvení v podobě produktů z Potravinářského pavilonu Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU zajistilo univerzitní Oddělení udržitelnosti.
Jak na úspěšnou realizaci adaptačních opatření?
Ústředním tématem celého programu byl přenos adaptačních strategií do každodenní praxe. Akce cílila na propojení zkušeností měst, veřejné správy, akademické sféry a odborné praxe a společnou identifikaci přístupů, které by uspíšily realizaci adaptačních opatření v Česku.
Mezi účastníky Národního adaptačního dne proto nechyběli hosté z Ministerstva životního prostředí a Ministerstva místního rozvoje, pražského magistrátu a městských částí, krajských úřadů (KÚ Libereckého kraje), univerzit (ČZU, ČVUT, MUNI, AVU), státních institucí (VÚK Průhonice, CzechInvest, Povodí Ohře) nebo neziskových organizací (JINAG, Fórum ochrany přírody, Zelený kruh).
Diskutovalo se také o úloze demonstračních lokalit v klimatické adaptaci nebo o tom, jakým výzvám z hlediska změny klimatu dnes čelí česká města.
Klimaticky odolnější hlavní město
Celý odpolední blok se věnoval klimatické adaptaci Prahy. Jak Praha nakládá s dešťovou vodou, městskou zelení, veřejným prostranstvím a modrozelenou infrastrukturou? Jaké kroky podniká ke zvýšení odolnosti města vůči změnám klimatu?
S tím se mohli návštěvníci Národního adaptačního dne seznámit na příkladech konkrétních projektů, jako je například nedávná obnova náměstí Jiřího z Poděbrad nebo připravovaná adaptační opatření přímo v místě konání akce – v Kampusu Hybernská. Ten se má stát vzorovým příkladem úspěšné adaptace na změnu klimatu v prostředí husté městské zástavby. V plánu jsou zde řešení zaměřená třeba na hospodaření s dešťovou vodou, ochlazování města nebo sběr dat pro navazující adaptační projekty i vzdělávání.
Praktické ukázky adaptačních řešení: Od zelené střechy po přirozený vodní tok
Aby se o převádění adaptačních řešení do praxe jen nemluvilo, organizátoři zařadili do programu také interaktivní adaptační výstavu, která představila tři interaktivní demonstrační modely.
Model adaptačního domu ukázal vliv zeleně, vody a stínění na mikroklima budovy. Srovnání klasické, zelené a retenční střechy z hlediska zadržování vody, jejího odtoku a ochlazování nabídl model tří typů střech. A na modelu revitalizovaného toku bylo možné se seznámit s rozdílem mezi narovnaným a přírodě blízkým vodním tokem z pohledu zadržování vody, rychlosti, odtoku a ekologických funkcí.
