Praha, 22. července 2026 – Evropský výzkumný projekt LENS, na kterém se podílela také Technická fakulta České zemědělské univerzity v Praze, odhalil výrazné rozdíly mezi laboratorními testy a skutečným provozem motocyklů a dalších lehkých vozidel. Výzkumníci zjistili, že v běžném provozu produkují tato vozidla výrazně více hluku i škodlivých emisí, než naznačují současné schvalovací metodiky. Projekt zároveň navrhl konkrétní opatření, která mohou přispět ke zlepšení kvality ovzduší i života ve městech.
Mezinárodní projekt LENS (L-vehicles Emissions and Noise mitigation Solutions) financovaný z programu Horizon Europe se po třech letech výzkumu zaměřil na emise a hlučnost motocyklů, mopedů, tříkolek a čtyřkolek v reálném provozu. Do projektu se zapojila také Technická fakulta ČZU v Praze prostřednictvím katedry vozidel a pozemní dopravy. Výzkumníci testovali více než 150 vozidel v laboratorních podmínkách a dalších přibližně 2300 vozidel přímo v ulicích evropských měst, například v Barceloně, Paříži nebo belgickém Leuvenu.
Laboratorní testy nestačí
Projekt ukázal, že současné homologační testy nedokážou dostatečně zachytit situace typické pro skutečný městský provoz – například prudké akcelerace, rozjezdy, dynamickou jízdu nebo intenzivní brzdění. Právě při těchto situacích dochází k nejvyšším emisím i hlučnosti. Výzkumný tým proto vyvinul nové metodiky měření včetně testování emisí v reálném provozu (Real Driving Emissions – RDE) a speciálních dynamických jízdních cyklů, které lépe odpovídají skutečnému používání vozidel.
Přenosný FTIR analyzátor pro měření za provozu
Ve spolupráci s Technickou univerzitou v Liberci a pardubickou firmou CreaTech byl pro měření emisí motocyklů za provozu na katedře vozidel a pozemní dopravy vyvinut jeden z nejmenších FTIR analyzátorů. Ten byl během jízdy umístěn ve speciální krosně, kterou měl jezdec na zádech. Přístroj umožňuje současné měření všech skleníkových plynů (CO2, metanu a oxidu dusného), reaktivních sloučenin dusíku (oxid dusnatý, oxid dusičitý, amoniak), CO, formaldehydu, a dalších látek nad rámec automobilového standardu Euro 7. „Jedná se o nejmenší přístroj s takto vysokým optickým rozlišením na světě, navíc s velmi malou spotřebou elektrické energie. Všechny ostatní sestavy jsou řádově sto a více kilogramů,“ uvedl profesor Michal Vojtíšek z katedry vozidel a pozemní dopravy Technické fakulty ČZU. Na této fakultě bylo tímto přístrojem testováno 22 vozidel kategorie L – mopedů, skútrů, velkých motocyklů, tříkolek, čtyřkolek a miniaturního automobilu pro mladé řidiče.
Katalyzátory na motocyklech fungují, ale rezervy stále existují
Projekt ukázal, že novější emisní třídy motocyklů, vybavené elektronickým vstřikováním paliva a katalyzátorem, mají výrazně nižší emise i nižší hluk. I tak ale existují poměrně velké rezervy v kvalitě konstrukce a seřízení.
„Rozdíly mezi motocykly i mezi jízdními režimy jsou značné. Výborná zpráva je, že střední a větší motocykly během relativně klidné jízdy dokážou mít velmi nízké emise, obdobně jako benzínové automobily. Horší výsledky jsme naměřili u velmi malých motocyklů a mopedů, ale protože ty jsou lehké a používané na krátké vzdálenosti, očekávám tam rychlý přechod na elektrický pohon,“ uvedl profesor Michal Vojtíšek.
Nelegální úpravy zhoršují hluk i emise
Jedním z významných zjištění projektu byl rozsah nelegálních úprav vozidel. Díky pokroku v technologii motorů mají dnešní motocykly výkon a jízdní dynamiku, jichž dříve dosahovaly pouze závodní speciály. Ne všichni ale pokrok ve formě kultivovanějšího a tiššího chodu motoru chtějí, například pro některé majitele je charakteristický hluk motoru vysoce ceněnou a důležitou vlastností motocyklu. Přibližně deset procent motocyklů a dalších lehkých vozidel změřených ve Francii, Belgii a Itálii bylo upraveno mimo schválené parametry, nejčastěji v oblasti výfukových systémů nebo řízení motoru. Výzkumníci upozorňují, že tyto zásahy výrazně zvyšují hlučnost i produkci škodlivin. U některých dvoutaktních vozidel byla míra nelegálních úprav dokonce kolem 50 procent. Projekt proto doporučuje důslednější kontroly vozidel, modernizaci technických prohlídek i lepší monitoring provozu přímo v ulicích měst. „Doporučení platí hlavně pro města jižně od nás, kde jsou motocykly hojně využívány, v našich končinách to tak velký problém není,“ doplňuje profesor Michal Vojtíšek.
Problém nelegálních úprav zvyšuje i fakt, že úpravy jsou poměrně velmi jednoduché, kdy k takovému zásahu není třeba speciálního nářadí a v zásadě ani moc technických zkušeností. Úpravy tedy zpravidla zvládne i laik. Před pravidelnou prohlídkou na STK pak majitel motocykl vrátí velmi snadno do výchozího stavu a odhalení nelegální úpravy je tedy možné pouze v reálném provozu.
Nové technologie pro přesnější měření
Součástí projektu byl také vývoj nových přenosných zařízení pro měření emisí a hluku přímo během jízdy. Výzkumníci pracovali například na kompaktních systémech PEMS pro měření emisí nebo na speciálním systému pro sledování hlučnosti vozidel v reálném provozu. Vyvíjené technologie umožňují mnohem přesnější sledování skutečného dopadu dopravy na životní prostředí a zdraví obyvatel měst.
„Zapojení Technické fakulty ČZU do projektu LENS potvrzuje, že naši odborníci jsou součástí špičkového evropského výzkumu zaměřeného na aktuální environmentální výzvy. Výsledky projektu mají význam nejen pro další vědecký výzkum, ale také pro budoucí podobu evropských pravidel v oblasti dopravy,“ uvedl docent Martin Kotek, proděkan Technické fakulty pro studijní a pedagogickou činnost.
Cesta k tišším a čistším městům
Projekt LENS identifikoval několik opatření, která mohou výrazně přispět ke snížení hluku a emisí z lehkých vozidel. Mezi nimi je například zavedení měření emisí v reálném provozu, důslednější kontroly nelegálních úprav, zavádění nízkoemisních a „low-noise“ (nízkohlukových) zón nebo podpora obnovy vozového parku směrem k čistším a elektrickým vozidlům. Výzkumníci zároveň doporučují modernizaci evropské legislativy tak, aby více reflektovala skutečné podmínky provozu a širší spektrum sledovaných škodlivin.
„Emisní limity začaly u lehkých a těžkých automobilů a nyní jsou naprosto na vše, od křovinořezů po lokomotivy a letecké motory. Na lokální topeniště také, to řeší kolegové na VŠB v Ostravě. Legislativa by měla měřit stejným metrem všem, aby sekačka neprodukovala více emisí než autobus nebo lokomotiva, a také by měla být technologicky neutrální,“ doplnil Michal Vojtíšek.
Projekt LENS sdružoval partnery z několika evropských zemí. Technická fakulta ČZU se na něm podílela jako významný subjekt v oblasti výzkumu emisí a měření dopadů dopravy na životní prostředí.
Kontakt pro média: Mgr. Milan Hulínský, tel.: + 420 721 541 055, e-mail: hulinsky@tf.czu.cz