V oblasti internacionalizace vysokého školství je hned několik hybatelů a stěžejních okamžiků, které nás dovedly až k tvorbě strategie internacionalizace jako svébytného dokumentu ČZU. Hlavní impuls vzešel z MŠMT. Ministerstvo vytvořilo vlastní strategii internacionalizace českého vysokého školství a uvedlo ji v roce 2020. Mimo jiné nabádá, aby i jednotlivé vysokoškolské instituce měly tuto oblast upravenu po jeho vzoru. Potřeba takového dokumentu ale na ČZU vznikla v roce 2018, kdy se ukázalo, že absence samostatné strategie a nekoordinovaný postup jednotlivých fakult, kdy některé toto vakuum vyplnily strategií vlastní, vedla k obtížné přípravě žádostí o granty Erasmus+ v aktivitě KA107 (Mezinárodní kreditová mobilita – tedy mobility mimo EU). Již v roce 2017 zástupci Domu zahraniční spolupráce vyjádřili překvapení, že by některá vysoká škola v ČR s relativně vysokou mírou internacionalizace mohla žádat o tyto granty bez její existence. Proto při přípravě projektové žádosti projektu podporujícího implementaci HR Award byla taková strategie v souladu s podmínkami výzvy přislíbena, a ČZU je tak zavázána danou strategii vytvořit, navíc způsobem vysoce participativním, kdy každý člen akademické i neakademické obce se bude moci podílet na její přípravě, připomínkovat ji a zajistit, že i to důležité v internacionalizaci pro něj se při přípravě projedná a odrazí ve finálním textu, kterým se bude ČZU řídit další roky.
Vzhledem k prioritizaci internacionalizace ze strany MŠMT i ČZU bylo dále rozhodnuto, že se ČZU aktivně zapojí do Monitoringu internacionalizace českého vysokého školství (projekt MŠMT a DZS) a bude usilovat o evaluaci této oblasti panelem mezinárodních expertů. V roce 2019 dostaly prioritu jiné instituce, ale v roce 2020 byla naše univerzita vybrána. Ačkoliv s ohledem na probíhající pandemii nemohl mezinárodní panel navštívit ČZU osobně, monitoring proběhl v září 2020 úspěšně online a sebehodnotící zpráva ČZU byla oceněna jako velice komplexní a velmi dobře zpracovaná. Je tak i jedním z podkladů, se kterým se můžete seznámit a který poslouží při přípravě vlastní strategie.
Mezinárodní panel připravil pro ČZU soubor doporučení a vyzval ji k přípravě akčního plánu v oblasti internacionalizace. Akční plán i vlastní strategie vytvářená ČZU se tak synergicky doplňují, což je výhodou při vlastní přípravě strategie, a zároveň tím šetříme síly i čas oproti situaci, kdy by se obojí vytvářelo v různých letech na sobě nezávisle.
Řekněme si též, že se ČZU ocitla v oblasti internacionalizace na špici pomyslného pelotonu, a to právě díky FTZ, která si do exekutivní role zvolila cizince bez znalosti českého jazyka. Ostatní vysoké školy nyní pozorně analyzují dopady takového kroku, který je pro FTZ velice přirozený, ale pro české prostředí novátorský. Tato vnitřní zkušenost a potřeba adaptace je jedním ze zásadních hybatelů další internacionalizace naší univerzity. Nyní je cizincem děkan, ale nedávno byla do akademického senátu jedné z fakult zvolena zahraniční studentka bez znalosti českého jazyka. Sice po volbě své místo nakonec přenechala, ale značí to, že se i zahraniční studenti ČZU emancipují a budou se chtít podílet na samosprávě naší univerzity.
Velmi důležitý je i přechod do nového programového období programu Erasmus+ (2021-2027), které přináší nové povinnosti pro držitele Erasmus charty, která je nezbytná, pokud se instituce chce programu Erasmus+ účastnit. Kromě menších úprav z ní vyplývá závazek k plně automatickému uznávání výsledků studia v zahraničí. Studenti vyjíždějící na mobilitu by tak měli mít již před cestou na zahraniční instituci zajištěno uznání svých výsledků na ČZU a nikoliv naopak. Automatické uznávání zkoušek a výsledků ze zahraničních studijních pobytů bude velké téma vyžadující vnitřní předpis na celouniverzitní úrovni. Cíl je dán, nyní budeme hledat cestu k jeho naplnění tak, aby vyhovovala naší akademické komunitě. Jednou z cest je uplatnění tzv. mobility window ve struktuře studijních programů, tedy zpravidla semestru, který je primárně určen pro zahraniční mobilitu skladbou předmětů typicky nestátnicových. Je tak na fakultách a Radě pro vnitřní hodnocení, aby toto téma bylo dále rozvíjeno i v prostředí ČZU, a to jednak v rámci přípravy akreditací zcela nových studijních programů, jednak v rámci reakreditací těch stávajících. Jak uvádí MŠMT ve své strategii internacionalizace českého vysokého školství, vyvstala nová priorita zahrnovat mezinárodní aspekty vedoucí k internacionalizaci studijních programů, jejich kurikula a jednotlivých předmětů, přičemž vše zmíněné bude nově významnou součástí při posuzování studijního programu ze strany Národního akreditačního úřadu.
Mezi hlavní priority ministerské strategie náleží internacionalizace kurikula. Pod tímto termínem se skrývá větší důraz při přípravě studijních plánů ale i jednotlivých předmětů na mezinárodní aspekty a rozvoj žádoucích kompetencí studentů naší univerzity. Cílem je vytvářet všem studentům příležitosti pro mezinárodní a interkulturní vzdělávání. Musíme si uvědomit, že i přes veškerou snahu, propagaci a finance jdoucí do mezinárodních mobilit, jen zlomek našich studentů reálně zažije zahraniční mobilitu delší než 30 dní. Poněvadž ne všichni mají příležitosti či možnosti vyjet do zahraničí za studiem či prací, je třeba mezinárodní prvek přinést do výuky a vystavit jeho působení místní studenty a alespoň takto přeneseně jim umožnit zahraniční zkušenost. Budou tak lépe připraveni na dnešní rozličné prostředí, moderní společnost, která ne vždy je víceméně jednonárodnostní jako je tomu např. v Česku. Mladší generace, naši místní studenti, se již přirozeně cítí Evropany se vším všudy a nečiní jim problém uvažovat o zaměstnání v zahraničí či třeba u nadnárodní společnosti. Myslí evropsky, pokud ne rovnou globálně, ale identifikují se samozřejmě jako Češi a nevidí mezi tím žádný rozpor.
Již zmíněná prioritizace internacionalizace ze strany MŠMT se odráží i v klíči k financování vysokých škol v ČR. Každá mobilita, přijíždějící či vyjíždějící, je zohledňována při přidělování finančních prostředků ze státního rozpočtu. Počet zahraničních akademiků je vykazován v rámci výročních zpráv, ale má i svůj odraz opět v penězích. Univerzity reportují počty studijních programů vyučovaných společně se zahraničními partnery (typicky double nebo joint degree programy). A pokud dané podrobnosti neovlivní přímo financování ČZU, pak ovlivní její postavení v mezinárodních žebříčcích i mezinárodní reputaci. V rámci pravidel Programu na podporu strategického řízení vysokých škol pro roky 2022-2025 je pevně stanoveno, že minimum, které musí vysoká škola dedikovat pro internacionalizaci, je ve výši 15 % celkových přidělených prostředků. ČZU v rámci programu náleží 62 479 503 Kč ročně a 15 % z této částky činí 9 371 925 Kč. Toto je minimální alokace, kterou vysoká škola může dle uvážení a s respektem k dalším pravidlům samostatně navýšit a ČZU ji mírně navýšila. Strategický záměr ČZU na roky 2022-2025 již prostředky pro internacionalizaci alokoval na základě fakultních i celouniverzitních priorit. Vznikající samostatná strategie internacionalizace naplní a doplní jeho koncepci, jak bylo schváleno Kolegiem rektora v tomto roce.
Internacionalizace univerzit je věcí velmi normální, probíhala a probíhá po staletí. Je přímo požadována členy akademické komunity jako takové, pro které je přirozené, že má mnoho vazeb do zahraničí a věda překračuje národní horizonty. Samostatná strategie internacionalizace ČZU má za cíl nám všem pomoci rozvíjet tuto oblast, univerzitu jako takovou a šířit její dobré jméno uvnitř i za hranice naší země.