Praha, 3. srpna 2026 – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zamítlo odvolání České zemědělské univerzity v Praze proti výsledku národního hodnocení výzkumných organizací v segmentu vysokých škol. Univerzita zůstává ve stupni B. Z odůvodnění ministerstva ale podle univerzity není zřejmé, kdo o zařazení vysokých škol s konečnou platností rozhodl. Rektor ČZU se proto obrátil na předsedu Rady pro výzkum, vývoj a inovace se žádostí, aby výsledky hodnocení posoudila Rada jako kolektivní orgán.
Metodika stanoví, že komplexní analýzu, z níž hodnocení vychází, schvaluje Rada. Z odpovědi ministerstva je ale zřejmé, že za toto schválení bylo vzato ztotožnění zástupců Rady na společném jednání poskytovatele, odborných panelů a Rady, tedy v tripartitě. Rada v plném složení se k výsledkům hodnocení sektoru vysokých škol nevyjádřila.
Univerzita zároveň poukazuje na rozdíl v postupu. U protokolů z hodnocení Ministerstva dopravy, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva zemědělství Rada na svých zasedáních přijala usnesení, kterým protokol schválila a schválila jeho zveřejnění. U protokolu za sektor vysokých škol takové usnesení ve zveřejněných zápisech Rady dohledat nelze. Univerzita se proto ptá, kdy a jakým usnesením Rada tento protokol schválila.
„Nerozporujeme práci odborných panelů. Ptáme se na to, kdo má podle metodiky konečné slovo. Text říká, že hodnocení schvaluje Rada. Pokud se schválením rozumí souhlas jejího zástupce v tripartitě, pak Rada ve skutečnosti neschvaluje nic. Takové pravidlo je potřeba zpřesnit, aby bylo nezpochybnitelně přezkoumatelné," říká rektor ČZU prof. PhDr. Michal Lošťák, Ph.D.
Univerzita zároveň upozorňuje, že stejná škála A až D se u jednotlivých poskytovatelů uplatňuje s různou přísností. Srovnat nároky napříč resorty může jedině Rada, protože jako jediná má před sebou hodnocení všech poskytovatelů současně. Právě tuto srovnávací roli jí metodika přisuzuje.
„Podle výsledků hodnocení se rozděluje institucionální podpora výzkumu. Jednotlivé segmenty ale hodnotní jednotliví zřizovatelé, a proto mohou vznikat nezanedbatelné rozdíly. Úkolem Rady jako kolektivního orgánu, by mělo být srovnat nároky na stupeň hodnocení napříč segmenty.," dodává rektor.
Obdobný model podle univerzity funguje u Národního akreditačního úřadu, kde expertní komise vydává doporučení, ale rada úřadu se s ním nemusí ztotožnit a rozhodnutí změní.
ČZU proto navrhuje dvě věci. Aby Rada výsledky hodnocení sektoru vysokých škol projednala na svém zasedání. A aby se v metodice výslovně stanovilo, že Rada posuzuje hodnocení jako kolektivní orgán, nikoli prostřednictvím svého zástupce v tripartitě.
Na potřebu jasnějších a přezkoumatelných pravidel upozornila v červnu i Česká konference rektorů.
Kontakt pro média:
Jakub Kotalík 733 668 522, dbor vnějších vztahů