Aktuality VaV

Leidenský žebříček: ČZU patří k české špičce, vévodí přírodním vědám

Česká zemědělská univerzita v Praze se v aktuálním vydání Leidenského žebříčku zařadila mezi nejúspěšnější české vysoké školy. Je jednou ze dvou českých univerzit s nadprůměrným podílem vysoce citovaných publikací i v celosvětovém srovnání a v podílu článků z deseti procent nejcitovanějších prací je dokonce nejlepší v zemi.

Kořeny zítřka: Nový dokument ukazuje cestu k odolnějším lesům

Jak připravit české lesy na měnící se klima a posílit jejich odolnost? Právě těmto otázkám se věnuje nový dokumentární film Kořeny zítřka, který měl 3. listopadu slavnostní premiéru na Fakultě lesnické a dřevařské ?České zemědělské univerzity v Praze. Na příkladu brdských lesů přibližuje principy přírodě blízkého hospodaření a možnosti jejich využití v lesnické praxi.

Je zpoždění v migraci zásadní problém? Vědci se zaměřili na tažné ptáky

Mezinárodní vědecký tým, jehož součástí byl také ornitolog Martin Bulla z Fakulty životního prostředí ČZU, v časopise Nature Ecology & Evolution právě publikoval studii zabývající se časovým propojením jednotlivých fází ročního cyklu tažných ptáků. Rekonstrukce celoročního migračního chování 2324 jedinců z 83 ptačích druhů odhalila, že dochází k silné vazbě v časové souslednosti doby migrace od odletu z hnízdiště, po přílet na zimoviště, odlet ze zimoviště až po návrat na hnízdiště. Vědci v rámci studie vytvořili unikátní celosvětovou databázi informací ze sledovacích zařízení a zjistili, že sice ptáci dokážou část zpoždění kompenzovat rychlejším přeletem, nicméně tato kompenzace není úplná.

 

Článek v Science Advances: Ničivou povodeň v roce 2024 výrazně zesílila klimatická změna, spočítali vědci

Klimatická změna zesílila při zářijových povodních v roce 2024 povodňové kulminace víc než nárůst srážek. K tomuto závěru dospěl mezinárodní tým vedený německým Helmholtzovým centrem pro výzkum životního prostředí (UFZ), na jehož práci se podílela i Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU). Bez klimatické změny by byly srážky až o devět procent menší, zatímco modelované kulminační průtoky řek by byly v průměru až o 22 procent nižší. Studie vyšla v časopise Science Advances.

Sloupek ekologa Petera Mikuly zveřejnil prestižní časopis Nature

Aktuální vydání prestižního vědeckého časopisu Nature obsahuje ve své rubrice Correspondence sloupek ekologa Petera Mikuly z bullabu na katedře ekologie FŽP ČZU.

 

Petr Hnízdil: „Chceme ukázat, že technologie vznikající na univerzitě patří ke světové špičce“

Na mezinárodním veletrhu a odborném fóru Future Forces Exhibition & Forum se ve dnech 21.–23. října 2026 představí již potřetí také Česká zemědělská univerzita v Prauze. Její spin-off firma ProLab Engineering přiveze nejen autonomní platformu HECTHOR v nových aplikacích, ale také zcela nový bezpilotní letoun Orbitron s kolmým startem a přistáním. Šestimetrová verze má podle vývojářů vydržet až 24 hodin ve vzduchu a nabídnout dolet až 2000 kilometrů. O novinkách, spolupráci s dalšími českými firmami a školami i o tom, proč univerzitní technologie nemají zůstávat pouze v laboratořích, hovoří Petr Hnízdil z ProLabu Technické fakulty ČZU.

ClimaMonitor propojuje základní školy s výzkumem PEF

Jak přiblížit žákům klimatickou změnu prostřednictvím skutečných dat a praktických experimentů? Pilotní projekt ClimaMonitor ukazuje, že propojení základních škol a univerzit může fungovat nejen jako vzdělávací, ale také jako smysluplná výzkumná spolupráce.

Jak změna klimatu mění české ovocnářství: vědci z ČZU představili svá zjištění přímo pěstitelům

České sady čelí stále větším výkyvům počasí. Výzkum projektu Eko-habitus sleduje, jak se zkušenosti pěstitelů propojují s ekonomickými podmínkami jejich hospodaření. Dosavadní výsledky představili vědci z ČZU na Pohankových slavnostech.

Od chleba po marketing lokálních potravin: kurzy projektu RURBANIVE jsou otevřené veřejnosti

Praktické vzdělávací kurzy, které mohou využít lidé přímo v zemědělství, potravinářství, podnikání i veřejnost se zájmem o to, co se děje s potravinou mezi farmou a naším stolem.

Náš tým rozšiřuje mezinárodně uznávaný věděc Dr. Omender

Na TF ČZU jsme přivítali Dr. Omendera a jeho choť po jejich příjezdu z Indie do České republiky.

Nová třída modelů AI v ostrém provozu: co znamená nasazení systému JEV v českém e-shopu

Katedra informačního inženýrství Provozně ekonomické fakulty ČZU sleduje a odborně doprovází nasazení modelu JEV u e-shopu Mironet.cz. Jde o jeden z prvních případů, kdy se v Evropě dostává do komerčního provozu model, který zám?ěrně nepíše text. Pro veřejnost je to příležitost porozumět tomu, proč se část výzkumu umělé inteligence vrací od generování jazyka k dobře změřené nejistotě.

Řekám ubývá voda a ledovce dál tají. Nová zpráva WMO popisuje znepokojivý trend

Rok 2025 patřil podle Světové meteorologické organizace (WMO) k nejsušším rokům z hlediska průtoků řek za posledních 35 let. Současně pokračoval dlouhodobý pokles zásob vody v krajině a již čtvrtým rokem v řadě zaznamenaly ledovce ve všech hlavních zaledněných oblastech světa čistý úbytek hmoty. Na přípravě nové zprávy State of Global Water Resources se podílel také hydrolog Oldřich Rakovec z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU).

Nové Envirocentrum v praxi otestuje opatření proti horku, suchu a přívalovým dešťům

Nové centrum v Chodově v Karlovarském kraji propojuje hospodaření s vodou, zeleň, obnovitelné zdroje a chytré technologie. Jednotlivá řešení nebude pouze představovat, ale bude dlouhodobě měřit a vyhodnocovat jejich fungování v reálném provozu a získané zkušenosti nabídne městům a obcím.

Když o stavu pole rozhodují data. AGRIP propojuje drony, AI a zemědělskou techniku

Dron nasnímá porost, data se rychle vyhodnotí a zemědělská technika může podle výsledku okamžitě a cíleně zasáhnout. Projekt AGRIP propojuje drony, multispektrální kamery, umělou inteligenci a 5G SA síť s cílem umožnit rychlejší a přesnější rozhodování v zemědělství. Na vývoji a testování technologie se podílela také Česká zemědělská univerzita v Praze.

Nature stáhla spornou studii o zpěvu zebřiček po kritice z ČZU

Prestižní vědecký časopis Nature v dubnu 2026 stáhl studii o zpěvu samců zebřiček, kterou sám v roce 2024 publikoval. Ke stažení přispěla důkladná kritická analýza ornitologa Martina Bully z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze a jeho zahraničních kolegů, kteří na chyby ve studii upozornili už rok a půl předtím. O kauze podrobně informoval i prestižní investigativní portál Retraction Watch.

Čeští a slovenští lesníci spojili síly. Výsledkem je strategie adaptace lesů na změnu klimatu

Jak připravit lesy na sucho, přívalové srážky nebo měnící se podmínky prostředí? Odpověď přináší přeshraniční projekt LESYpreKLÍMU, který nyní završuje dvouletou spolupráci českých a slovenských odborníků. Jeho hlavním výsledkem je Strategie adaptace lesů Západních Karpat na změnu klimatu, která propojuje doporučení pro hospodaření v lesích, management spárkaté zvěře i jednoduchá vodozádržná opatření.

Výzkum FTZ o žirafách zaujal Nature. Studie upozorňuje na hrozby, které přesahují klimatickou změnu

Výzkum budoucnosti žirafy západoafrické, na němž se podíleli vědci z Fakulty tropického zemědělství ČZU, zaujal prestižní časopis Nature. Zařadil jej mezi nejzajímavější nedávné vědecké práce zaměřené na Afriku.

Univerzita plná života představila na Zemi živitelce řešení pro budoucnost

Už první den prezentace České zemědělské univerzity na budějovickém agrosalonu naznačil, v jakém duchu se letošní expozice ponese. Chytrá krajina ve městech i na venkově je vlajkovou lodí univerzity. Tentokrát se představila v podob?ě regenerace Karlovarska a řešení, která mohou pomoci ochlazovat přehřátá města v době klimatické změny. V dalších dnech se na stánku ČZU střídala chytrá řešení pro nejrůznější oblasti života – od ochrany zdraví rostlin přes přírodní kosmetiku a boj proti nelegálnímu obchodu s živočichy až po péči o lesy či technologie, které mohou zachraňovat lidské životy. Mezi největší lákadla patřil hasicí robot Hecthor II. Celou šíři témat, jimž se univerzita věnuje, samozřejmě není možné na jednom výstavním stánku představit. Přesto si návštěvníci ve dnech 20. až 25. srpna mohli z expozice ČZU odnést řadu inspirativních zážitků a nahlédnout do výsledků výzkumu, který má konkrétn?í využití v praxi.

Země živitelka 2026: Pomocí DNA vědci odhalují nelegální obchod se zvířaty

Jak poznat původ masa, když podle vzhledu už nelze určit, z jakého zvířete pochází? Odpověď nabízí molekulární genetika, o níž se mohou dozvědět návštěvníci stánku ČZU na Zemi živitelce 2026.

Zlatý klas pro ČZU na Zemi živitelce získala krmná směs z cirkulárních zdrojů. Ocenění si odnáší i studentka za nakládané cukety

Kompletní krmná směs pro králice v reprodukci, na jejímž vývoji se podíleli odborníci z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU a Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., získala na letošním 52. ročn?íku mezinárodního agrosalonu Země živitelka prestižní ocenění Zlatý klas. Úspěch na výstavě zaznamenala také studentka ČZU, která získala ocenění za nakládané cukety.

ČZU na Zemi živitelce 2026: Chytrá krajina budoucnosti a města, kde se dá i v létě žít

První den mezinárodního agrosalonu Země živitelka zahajuje Česká zemědělská univerzita tématem, které ji dlouhodobě determinuje. Na stánku v Pavilonu T se návštěvníci mohou seznámit s další verzí „chytré krajiny“, tentokrát ušité na míru krajům postiženým těžbou na Karlovarsku a Sokolovsku. A mohou tu zjistit, jak lze zastřešení městských příbytků přizpůsobit klimatickým změnám, kdy v horkých letních dnech města připomínají rozpálenou pec.

ČZU na Zemi živitelce 2026: Věda, technologie i nápady, které mění svět kolem nás

Od hasicího robota přes chytrá řešení pro města a krajinu až po udržitelnou kosmetiku. ČZU letos na Zemi živitelce představí projekty, které ukazují šíři témat, jimiž se univerzita zabývá, a především to, jak se její výzkum promítá do konkrétních řešení.

Point One představuje na Zemi živitelce 2026 tři udržitelné projekty

Součástí prezentace ČZU na Zemi živitelce ve dnech 20.–25. srpna 2026 je podnikatelský inkubátor Point One. Představí zde tři projekty: Aroma difuzéry Hyfo, hmyzí farmu Svět hmyzu a projekt TexAgrona.

Vášeň pro vědu a touha nadchnout pro ni ostatní. Takové jsou životní ambice profesora Jaroslava Petra

Významný český biolog a bioetik, vysokoškolský pedagog, popularizátor vědy, spisovatel a spolupracovník Českého rozhlasu a dalších médií, držitel mnoha ocenění za vědeckou i literární činnost. Profesor Jaroslav Petr je v době úzkých specializací vzácným jevem, renesanční osobností v tom nejlepším slova smyslu. Studia na Vysoké škole zemědělské ukončil v roce 1982 a v dalším roce se naplno vrhl do vědeckého bádání ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi. Zabývá se reprodukční biologií a biotechnologiemi živočichů. Přitom vyučuje na své alma mater a zde byl také v roce 2004 jmenován profesorem v oboru fyziologie, anatomie a reprodukce hospodářských zvířat. Ve volném čase se věnuje popularizaci vědy, píše populárně vědecké knihy.

English ☰ Menu
Nastavení cookies

Používáme cookies a podobné technologie na webových prezentacích České zemědělské univerzity v Praze (pod doménou czu.cz), abychom zajistili správné fungování webu. S vaším souhlasem je využíváme také k měření návštěvnosti (Google Analytics 4), analýze výkonu webu a pro marketingové účely (Meta, Sklik, Google Ads), včetně zobrazování vložených videí (YouTube). Informace o tom, jak naše weby používáte, mohou být sdíleny s našimi partnery působícími v oblasti analytiky, sociálních médií a online reklamy. Nezbytné cookies jsou vždy aktivní. Volbu cookies a udělený souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat v „Nastavení cookies“.