Prestižní vědecký časopis Nature v dubnu 2026 stáhl studii o zpěvu samců zebřiček, kterou sám v roce 2024 publikoval. Ke stažení přispěla důkladná kritická analýza ornitologa Martina Bully z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze a jeho zahraničních kolegů, kteří na chyby ve studii upozornili už rok a půl předtím. O kauze podrobně informoval i prestižní investigativní portál Retraction Watch.
Jak připravit lesy na sucho, přívalové srážky nebo měnící se podmínky prostředí? Odpověď přináší přeshraniční projekt LESYpreKLÍMU, který nyní završuje dvouletou spolupráci českých a slovenských odborníků. Jeho hlavním výsledkem je Strategie adaptace lesů Západních Karpat na změnu klimatu, která propojuje doporučení pro hospodaření v lesích, management spárkaté zvěře i jednoduchá vodozádržná opatření.
Výzkum budoucnosti žirafy západoafrické, na němž se podíleli vědci z Fakulty tropického zemědělství ČZU, zaujal prestižní časopis Nature. Zařadil jej mezi nejzajímavější nedávné vědecké práce zaměřené na Afriku.
Už první den prezentace České zemědělské univerzity na budějovickém agrosalonu naznačil, v jakém duchu se letošní expozice ponese. Chytrá krajina ve městech i na venkově je vlajkovou lodí univerzity. Tentokrát se představila v podob?ě regenerace Karlovarska a řešení, která mohou pomoci ochlazovat přehřátá města v době klimatické změny. V dalších dnech se na stánku ČZU střídala chytrá řešení pro nejrůznější oblasti života – od ochrany zdraví rostlin přes přírodní kosmetiku a boj proti nelegálnímu obchodu s živočichy až po péči o lesy či technologie, které mohou zachraňovat lidské životy. Mezi největší lákadla patřil hasicí robot Hecthor II. Celou šíři témat, jimž se univerzita věnuje, samozřejmě není možné na jednom výstavním stánku představit. Přesto si návštěvníci ve dnech 20. až 25. srpna mohli z expozice ČZU odnést řadu inspirativních zážitků a nahlédnout do výsledků výzkumu, který má konkrétn?í využití v praxi.
Jak poznat původ masa, když podle vzhledu už nelze určit, z jakého zvířete pochází? Odpověď nabízí molekulární genetika, o níž se mohou dozvědět návštěvníci stánku ČZU na Zemi živitelce 2026.
Kompletní krmná směs pro králice v reprodukci, na jejímž vývoji se podíleli odborníci z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU a Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., získala na letošním 52. ročn?íku mezinárodního agrosalonu Země živitelka prestižní ocenění Zlatý klas. Úspěch na výstavě zaznamenala také studentka ČZU, která získala ocenění za nakládané cukety.
První den mezinárodního agrosalonu Země živitelka zahajuje Česká zemědělská univerzita tématem, které ji dlouhodobě determinuje. Na stánku v Pavilonu T se návštěvníci mohou seznámit s další verzí „chytré krajiny“, tentokrát ušité na míru krajům postiženým těžbou na Karlovarsku a Sokolovsku. A mohou tu zjistit, jak lze zastřešení městských příbytků přizpůsobit klimatickým změnám, kdy v horkých letních dnech města připomínají rozpálenou pec.
Od hasicího robota přes chytrá řešení pro města a krajinu až po udržitelnou kosmetiku. ČZU letos na Zemi živitelce představí projekty, které ukazují šíři témat, jimiž se univerzita zabývá, a především to, jak se její výzkum promítá do konkrétních řešení.
Součástí prezentace ČZU na Zemi živitelce ve dnech 20.–25. srpna 2026 je podnikatelský inkubátor Point One. Představí zde tři projekty: Aroma difuzéry Hyfo, hmyzí farmu Svět hmyzu a projekt TexAgrona.
Významný český biolog a bioetik, vysokoškolský pedagog, popularizátor vědy, spisovatel a spolupracovník Českého rozhlasu a dalších médií, držitel mnoha ocenění za vědeckou i literární činnost. Profesor Jaroslav Petr je v době úzkých specializací vzácným jevem, renesanční osobností v tom nejlepším slova smyslu. Studia na Vysoké škole zemědělské ukončil v roce 1982 a v dalším roce se naplno vrhl do vědeckého bádání ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi. Zabývá se reprodukční biologií a biotechnologiemi živočichů. Přitom vyučuje na své alma mater a zde byl také v roce 2004 jmenován profesorem v oboru fyziologie, anatomie a reprodukce hospodářských zvířat. Ve volném čase se věnuje popularizaci vědy, píše populárně vědecké knihy.
Fakulta tropického zemědělství ČZU v Praze se stala partnerem nového výzkumného projektu SmartSheep, který získal podporu v rámci programu NAZV – ZEMĚ II. Zaměřuje se na vědecké hodnocení účinnosti opatření určených k ochraně hospodářských zvířat před útoky velkých šelem, především vlka obecného.
Letošní sucho v Evropě zesílilo vlivem klimatické změny, ukazuje nová analýza vědců sdružených v iniciativě World Weather Attribution (WWA). Přestože některé regiony nezaznamenaly velký úbytek srážek, vyšší teploty výrazně zvýšily výpar vody z krajiny a prohloubily dopady sucha. Oteplující se atmosféra je totiž „žíznivější“ a urychluje vysychání půdy, vegetace i vodních toků.
Luskouni patří mezi nejvíce nelegálně obchodované savce na světě. Loví se především kvůli šupinám využívaným v tradiční medicíně a také pro maso prodávané jako bushmeat. Přestože jsou všechny druhy luskounů chráněny a jejich mezinárodní obchod je zakázán, nelegální pašování pokračuje ve velkém rozsahu a představuje jednu z největších hrozeb pro jejich přežití.
Čerstvý přírůstek přibyl do stáje týmu CULS Prague Formula Racing. Hybridní monopost jménem Python má lehčí konstrukci než jeho předchůdci, nový hybridní systém, biokompozitní materiály i vlastní technická řešení. Studentská formule jedenácté generace byla pokřtěna ve čtvrtek 16. července 2026.
Jak efektivněji odhalovat vozidla s nadlimitními emisemi a zlepšit kvalitu ovzduší ve městech? Na to našel odpověď mezinárodní projekt CARES (City Air Remote Emission Sensing). Výzkumný tým, jehož součástí byli odborníci z Technické fakulty ČZU v Praze a Fakulty strojní ČVUT, testoval moderní technologie umožňující bezkontaktní měření emisí projíždějících vozidel přímo v běžném provozu.
Nejvyšší tropické stromy světa, které rostou na ostrově Borneo a dosahují výšky až sto metrů, nejsou během období sucha náchylnější k selhání transportu vody než nižší stromy. Vyplývá to z nové studie publikované v prestižním mezinárodním vědeckém časopise Science, na níž se významně podíleli vědci z České zemědělské univerzity v Praze a Mendelovy univerzity v Brně. Výzkum vyvrací dosavadní hypotézu, že jejich hydraulický syst?ém během stále častějších období sucha selhává. Stromoví obři mají nezastupitelný význam pro ukládání uhlíku, tvorbu biomasy, regulaci mikroklimatu i podporu biodiverzity.
Evropský výzkumný projekt LENS, na kterém se podílela Technická fakulta ČZU v Praze, odhalil výrazné rozdíly mezi laboratorními testy a skutečným provozem motocyklů a dalších lehkých vozidel. Výzkumníci zjistili, že v běžném provozu produkují tato vozidla výrazně více hluku i škodlivých emisí, než naznačují současné schvalovací metodiky. Projekt zároveň navrhuje konkrétní opatření, která mohou přispět ke zlepšení kvality ovzduší i života ve městech.
Ve dnech 16. a 17. června 2026 hostí Nabočany na Chrudimsku celostátní přehlídku Naše pole 2026, která patří k významným odborným akcím zaměřeným na rostlinnou výrobu, ochranu a výživu rostlin i moderní zemědělskou techniku. Tradiční výstava nabízí návštěvníkům prezentaci polních pokusů, ukázky technologických postupů a aktuální trendy, které nacházejí uplatnění v zemědělské praxi. Součástí odborného programu je i Česká zemědělská univerzita v Praze.
V Praze právě začíná komunitní mapování „Praha hledá světlušky“ s cílem zjistit, kde se těmto světélkujícím broukům v hlavním městě nejlépe daří. Vědci zvou ke sběru dat nejširší veřejnost, která s nimi může pozorování sdílet přes platformu iNaturalist nebo facebookový profil projektu. Letos se entomologové zaměřují na druh světluška větší, u něhož světélkují pouze nelétavé samičky. „Bez kvalitních informací o výskytu nemůžeme zamezit vymírání nejen světlušek, ale obecně všech organismů,“ říká vedoucí projektu Martin Novák z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze.
Univerzitní areál v Praze-Suchdole se stal centrem environmentálních inovací. V roce 2025 ČZU potvrdila roli národního lídra, když v prestižním mezinárodním žebříčku UI GreenMetric obhájila první místo v České republice, a celosvětově je na 68. pozici z více než 1700 hodnocených institucí. Také v žebříčku QS Sustainability Rankings ČZU v roce 2025 udržela své prvenství v kategorii Environmental Impact mezi 15 zúčastněnými univerzitami v republice.
Ve dnech 8.–9. října 2026 se uskuteční již 7. ročník International Multidisciplinary Conference for Young Researchers (MCYR 2026), která propojuje začínající vědce a vědkyně napříč obory a podporuje sdílení výzkumu, inovací a mezioborové spolupráce.
Požáry, vichřice nebo kůrovcové kalamity mohou v příštích desetiletích zasahovat evropské lesy v mnohem větší míře než dnes. Rozsáhlá mezinárodní studie publikovaná v prestižním časopise Science, na níž se podíleli také vědci z České zemědělské univerzity v Praze, ukazuje, že do roku 2100 se může plocha poškozených lesů v Evropě až zdvojnásobit.
Počty ptáků v Severní Americe plošně klesají – jak vyplývá z nedávno zveřejněných studií, které vycházejí z dlouhodobých biologických dat shromážděných dobrovolníky v průběhu desetiletí. Dosud se však spíše spekulovalo, co tento pokles způsobuje a zda se zrychluje či zpomaluje. A právě akcelerace může být důležitým signálem změn v prostředí. Příčinám zrychlujícího se úbytku ptáků se věnuje studie Francoise Leroye a Petra Keila z Fakulty životn?ího prostředí ČZU, vypracovaná ve spolupráci s Martou Jarzynou z Ohio State University. Je založena na 35 letech výzkumu na 1033 mapovacích trasách napříč USA a Kanadou a 26. února 2026 byla publikována v prestižním vědeckém časopise Science.
