Do roku 2070 by mohlo zmizet až 10 procent biomasy dřevin

Spolupráce na studii, publikované v prestižním vědeckém časopise Nature, je pro Katedru ekologie lesa Fakulty lesnické a dřevařské dvojitým úspěchem. Titulní stranu totiž zdobí fotografie slovenského pralesa. Práce je k dispozici k přečtení na webu časopisu Nature.

Studie, mapující výskyt základních symbiotických forem v globálním měřítku, vznikla pod vedením výzkumníků ze Stanfordovy univerzity a ve spolupráci s profesorem Miroslavem Svobodou z Katedry ekologie lesa FLD. Podíleli se na ní také vědci z Akademie věd ČR a Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů (IFER).
Spleť kořenů v lesní půdě funguje jako obrovské globální tržiště, kde si houby a bakterie vyměňují se stromy dusík za živiny a kolektivu více než dvou set vědců se nyní podařilo zjistit, jaké typy těchto vzájemně prospěšných vztahů jsou v přírodě nejhojnější. K objevu využila studie obrovskou databázi zdrojových údajů, která zahrnuje informace k 31 milionům stromů z celkem 1,1 milionů lesních inventarizačních ploch a 28 000 druhů dřevin ze všech pěti lesnatých kontinentů. Tyto údaje umožnily rozluštit vazby, které v globálním měřítku nemohly být dříve ověřeny a vysvětlují zákonitosti, které byly doposud známy pouze několika málo specialistům.

Strategie hub je jiná v chladu a jiná v teple
Nová data například potvrzují hypotézu, že v teplejších lesích se více vyskytují houby pronikající přímo do buněk kořene, zatímco chladnější oblasti svědčí houbám obklopujícím buňky kořene. Tento typ hub navíc dokáže změnit své prostředí tak, aby tempo rozkladu organické hmoty ještě zpomalovaly. Vzrůstající teploty ale vychýlí podmínky prostředí natolik, že je houby nebudou moci ovlivňovat podle svého.

Změny, které přímo ovlivní život vnoučat
Vědci se ve studii také pokusili předpovědět, jak by se tato symbióza proměnila, pokud by pokračoval současný trend zvyšujících se emisí oxidu uhličitého. Ukázalo se, že do roku 2070 by ubylo 10 % hmoty dřevin, které jsou vázané na půdní houby vyskytující se především v chladnějších oblastech. Výzkumníci varovali, že takováto ztráta může vést k dalšímu nárůstu uhlíku v atmosféře, jelikož se snížením množství dřevin se sníží i množství hub, které ukládají uhlík z atmosféry do půdy.
„Práce ukazuje, jak zásadním zdrojem vědeckých informací jsou primární lesy a jak důležitá je ochrana těchto posledních fragmentů primárních lesů v rámci Evropy, protože jsou ohroženy lidskou činností,” zdůrazňuje spoluautor studie Miroslav Svoboda, vedoucí Katedry ekologie lesa Fakulty lesnické a dřevařské na České zemědělské univerzitě v Praze.
Profesor Miroslav Svoboda je iniciátorem projektu Remote Forests (remoteforests.org), výzkumu zaměřeného na studium primárních temperátních horských lesů, zacíleného na lokality ve střední, východní a jihovýchodní Evropě. Tímto výzkumem, do kterého je zapojeno mnoho dalších zahraničních univerzit a institucí, se Katedra ekologie lesa na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU naplno zabývá již od roku 2010, přičemž se jí podařilo dosáhnout velkých úspěchů, ať už jde o objevení několika nových lokalit pralesního charakteru, zajištění jejich následné ochrany či publikování svých vědeckých výstupů v několika prestižních časopisech.
Jednou ze zkoumaných lokalit v rámci tohoto výzkumu je i prales v Národní přírodní rezervaci Kundračka na Slovensku. Lokalita je územně chráněna od roku 1973 a s širokým okolím je součástí Evropsky významné lokality Velká Fatra a Národního parku Velká Fatra. Právě tento prales se nyní díky doktorandu Ondrejovi Kameniarovi z Katedry ekologie dostal na titulní stranu slavného časopisu, což je velmi významné zejména z důvodu zvýšení pozornosti směrem k ochraně těchto vzácných ekosystémů, která se v posledních letech (nejen na Slovensku) potýká s velkými problémy a evropské pralesy mizí z mapy světa.

Další články v rubrice

English ☰ Menu