Jaroslav Klápště

„Lesnictví jsem vždy považoval za obor chránící trvalé hodnoty, který je od nepaměti pevnou součástí lidské společnosti. To pro mě představuje určitou stabilitu a perspektivu,“ říká absolvent ČZU doc. Ing. Jaroslav Klápště, Ph.D., který se chystá zkoumat dřeviny na Novém Zélandu.

Jak jste se dostal k lesnické genetice?

K lesnické genetice jsem se dostal náhodou. Původně mě lákala fyziologie lesních dřevin. Chtěl jsem se zaměřit na výzkum somatické embryogeneze u smrku ztepilého, nicméně postupem času jsem na základě diskuzí s lidmi ze svého okolí ve šlechtění lesních dřevin našel pro sebe perspektivnější alternativu.

V letošním roce jste získal prestižní pracovní místo v laboratoři SCION zaměřené na šlechtění borovice montereyské na Novém Zélandě. Čemu konkrétně se budete věnovat?

Mým hlavním úkolem bude vytvořit kompletní infrastrukturu pro implementaci genomické selekce v provozních šlechtitelských programech. Tato infrastruktura predstavuje vytvoření bioinformatických nástrojů, respektive modifikace již existujících, tak abychom byli schopni zpracovat výstupy sekvenovacích platforem vyšších generací, provést DNA assembly ke stávajícímu referenčnímu genomu borovice montereyské, identifikovat a vyselektovat kvalitní genetické markery.

Tyto genetické makrery budou v dalším postupu základem predikčního modelu genomických šlechtitelských hodnot, které predstavují velice přesné selekční kriterium. Výhodou celého systému je shopnost predikovat fenotyp jedinců bez nutnosti jejich otestování v testech potomstev, což zkrátí dobu dodání geneticky vylepšeného materiálu do produkčních výsadeb, a tím zrychlí realizaci genetického zisku v provozních výsadbách.

Na Nový Zéland se chystáte ze svého domovského pracoviště v Kanadě, v Britské Kolumbii. Tam se věnujete podobnému výzkumu?

V Kanadě jsem byl primárně zaměřen na asociační mapování s cílem nalézt genetické mutace zodpovědné za fenotypovou proměnlivost zastoupení jednotlivých chemických komponent v buněčných stěnách a struktuře dřevních vláken. Toto zadání bylo řešeno v rámci komplexního projektu podporovaného federální grantovou agenturou Genome Canada.

Vedle toho jsem se realizoval v menších projektech mého školitele prof. El-Kassabyho, kde jsem řešil implementaci genomické selekce ve šlechtitelských programech lesních dřevin. Pravě tyto zkušenosti mi otevřely cestu k nové práci na Novém Zélandu.

Většina čtenářů si pravděpodobně spojí Britskou Kolumbii s rozsáhlým poškozením borovicových porostů v důsledku přemnožení lýkohuba. Věnují se média v Kanadě tomuto tématu?

Letošní léto v Britské Kolumbii se vyznačovalo extrémním horkem a suchem, což způsobilo kolem dvou set lokálních lesních požárů. Samozřejmě to vyvolalo mnoho diskuzí v médiích, jak připravit lesní porosty na globální změny klimatu. V ramci tohoto tématu se řeší jak odolnost lesních porostu vůči suchu, tak i biotickým škůdcům včetně podkorního hmyzu. Zdejší profesoři v čele s profesorkou Sally Aitken pracují na konceptu assistované migrace, která by teoreticky měla pomoci k minimalizaci škod způsobených globalními změnami klimatu. Koncept kombinuje informace z provenienčních testů ve formě tranferových funkcí a výstupy z klimatických modelů k predikci optimalních stanovišt pro každou populaci či druh lesní dřeviny. Velkou otázkou je ovšem spolehlivost klimatických modelů.

Trávíte hodně času v zahraničí, ale stále jste zaměstnán na částečný úvazek na ČZU…

Hlavním důvodem je snaha využít mých zkušeností nasbíraných při pracovních aktivitách v zahraničí a podpořit domácí výzkumné aktivity v oblasti lesnické genomiky. Navíc bych v budoucnu rád žádal o grantové projekty v ČR.

Jak se vám daří všechny aktivity zvládat? Máte možnost odpočívat?

Neřekl bych, že pracuji sedm dní v týdnu. Mám štěstí na dvě věci: moje práce mě baví a mám profesora El-Kassabyho jako nadřízeného, který nelpí na docházce a je mu jedno, jestli si jdu odpoledne vyjet na kolo, nebo jsem v kanceláři, pokud dodám výsledky včas. V takových podmínkách pak ztrácíte pojem o tom, kolik dní pracujete a kolik dní máte volno. (smích)

Jak hodnotíte Vancouver pro běžný život?

Vancouver je velice pěkné město. Jelikož je relativně nové, vše je navrženo optimálně k současnému stylu života. Je zde velké množství parků, kde můžete relaxovat při pohledu na obrovská pohoří obklopující město. Navíc každý park má kus pozemku vyhrazeného pro jakousi zahrádkářskou kolonii, takže lidé z místních komunit mohou pěstovat vlastní zeleninu i přesto, že nemají vlastní zahrádku.

Město je velice dobře přizpůsobené pro cyklisty. Je zde mnoho cyklistických stezek podél pobřeží, které vás zavedou do Stanley Parku nebo na jih do Stevestonu. Navíc se zde koná nespočet kulturních akcí, koncertů a sportovních aktivit. Jedinou vadou na kráse života ve Vancoveru je cena nemovistostí, která je uměle vyhnána masivním přílivem finančně zajištěných imigrantů a stává se neúnosnou pro místní kanadskou společnost.

Další články v rubrice

English ☰ Menu

Na webových prezentacích České zemědělské univerzity v Praze (pod doménou czu.cz) používáme soubory cookies. Tyto soubory nám poskytují možnosti, jak lépe poskytovat služby a dále nám pomáhají analyzovat výkon webu. Informace o tom, jak naše weby používáte, můžeme sdílet se svými partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. V nastavení si můžete následně vybrat, které cookies můžeme používat. Svůj udělený souhlas, můžete kdykoliv změnit či odvolat.