Lukáš Mencl

Mít hájovnu nepomáhá, je třeba mít myslivnu

V těchto dnech Česká spořitelna spustila pilotní provoz projektu Friends24, který umožní poslat kolegovi či kamarádovi peníze třeba za pivo přímo přes jakoukoliv sociální síť, aniž by bylo nutné znát jeho číslo účtu. Prostě jen vygenerujete link do soukromé twitter nebo FB zprávy. Klíčovou osobou tohoto projektu je Ing. Lukáš Mencl, absolvent ČZU.

 

Jak vlastně vznikl nápad na aplikaci Friends24? Bylo náročné jej zrealizovat?

Ten nápad jsem nosil v hlavě dlouho. Internetové bankovnictví provází atmosféra mnohonásobného zabezpečení a pronásledování hackerů. Lidi pak internetové bankovnictví berou jako uzavřený svět, kde nechtějí být. Přihlásím se, zadám pokyn a třikrát si zkontroluji, zda jsem se odhlásil...

Zato na Facebooku se lidé cítí doma. Tyto dva světy - jeden, kde si hraju, a druhý, kde jsem opatrný - jsem chtěl propojit. První nápad, aby internetbanking oživily fotky z FB profilu, se neujal, ale drobné platby přes Facebook se prosadily.

Důležité bylo, že se podařilo sehnat peníze a udělat prototyp řešení. Kdybychom prezentovali jen samotnou myšlenku, bylo by to mnohem těžší.

 

Jak jste sehnali peníze?

Podařilo se nám uspět ve vnitřní inovační soutěži v České spořitelně. Jednoho dne stáli ráno u vchodu pro zaměstnance inovační pankáči v mundúrech se samopaly a křičeli, že budou střílet po každém, kdo nemá nápad na inovaci. Takhle ohlášené soutěži se nešlo vyhnout! (smích)

Díky podpoře našeho nápadu jsme mohli tři měsíce pracovat v inovačním hubu Techsquare. Vytvořili jsme prototyp a představili ho boardu, tedy našemu vedení, kde vzbudil velká očekávání. To ovšem bylo záhy utlumeno realitou banky s desetitisíci zaměstnanci, kde každá změna má obrovské množství souvislostí. A také se potýkáme s IT realitou. Prototyp fungoval na Facebooku, a jen co jsme ho dodělali, změnili na FB protokol a museli jsme začít znovu. Ale nakonec jsme to zvládli. (smích)  

 

Způsob práce v korporaci a ve start-upu je asi hodně jiný...

Ta prostředí se diametrálně liší. Lidi z různých inkubovaných záměrů mají k sobě blízko a pomáhají si. Už proto, že dnes pomohou oni vám a zítra si přijdou pro radu oni. Našli jsme tam výborné vývojáře, grafičku, která nám udělala design za referenci s razítkem spořitelny… Ve spořitelně mají všechny profese stanovené náklady a harmonogramy, v hubu je to prostě pružnější.  

 

Co obnáší role solution managera, čemu přesně se v ČS věnujete?

Věnuji se internetovému bankovnictví, proto ta role solution managera, a pak vedu tým rozvíjející se Friends24. Z této aplikace na peer to peer platby mezi kamarády chceme udělat platformu pro platby všech typů. Chceme cílit mimo jiné na internetové komunity, aukce a bazary, kde si lidé mezi sebou prodávají zboží nebo služby. To je vize. Naším nejbližším cílem je umožnit nejen zaplacení kávy mezi kamarády, ale rovnou servírce. (smích) Bude to znamenat vytvořit napojení na konkrétní účetní software, což je spíš než další inovací otázka času, kterého je málo.  

 

Je náročné sedět, jak se říká, na dvou židlích? Čím vás tahle práce přitahuje?

Jsem zvyklý pracovat pod tlakem. Už na škole jsem se učil až tři dny před zkouškou. Přesněji řečeno, první den jsem hrál hry, druhý den jsem hrál hry a nadával sám sobě, že to nezvládnu, a třetí jsem se to nějak naučil. (smích)

A také rád hledám nové postupy, nová řešení. Každá nová věc mě nabíjí a nutí jít zase dál. Když se podařilo udělat aplikaci, proč z ní neudělat platformu? Když se to podařilo v českém prostředí, proč ji neuplatnit šířeji? Baví mne prolamovat hranice, které byly dosud uzavřené. Díky tomu jsem poznal spoustu skvělých lidí. A díky tomu znám nejen lidi z IT či marketingu, ale vím už také přesně, kolik máme lidí v oddělení bezpečnosti. (smích)  Každý má svoji roli a každý ji plní. Nejtěžší je, pokud má někdo právo veta, třeba právě z důvodu zabezpečení.

 

Jak se vám daří prosazovat nové nápady v tak velké korporaci, jako je ČS? Co je klíčem k tomu, abyste kolegy z jiných oddělení přesvědčil?

To kdybych věděl, tak o tom napíšu knihu. Já volím strategii hovořit přímo, klidně se i druhými střetnout. Ale také je důležité porozumět druhé straně, mít v každém týmu někoho známého, s kým se dokážu domluvit…

 

Měl jste i na vysoké škole nějakou strategii na zkoušky?

Ano, zaměřit se na téma, které umím, a pak odvést pozornost jinam. (smích) Můj dědeček říkával, že mít hájovnu nepomáhá, je třeba mít myslivnu.

 

Vystudoval jste systémové inženýrství na ČZU. Jak na studia vzpomínáte, pomohla vám vysoká škola dostat se k tak zajímavé práci?

Vysoká škola mne naučila samostatnosti, k tomu, abych si vyjasnil, co chci. Na gymnáziu jsem byl průměrný student, zemědělku jsem končil s červeným diplomem.