Disturbance jsou motorem biodiverzity

Podle závěrů výzkumu v Národním parku Podyjí, na němž se podíleli vědci z ČZU, široce uplatňovaná bezzásahovost v nížinných lesích, které byly celá staletí ovlivňovány tradičním hospodařením, vede k poklesu biodiverzity, včetně vymření původních druhů.

 

Celkově byla biodiverzita zkoumána na šesti stanovištích: a) otevřený les, b) uzavřený les, c) mýtina uvnitř uzavřeného lesa, d) mýtina propojená s lužní loukou, e) okraj uzavřeného lesa. Druhy, které reprezentovaly celkovou zdejší rozmanitost a jejichž výskyt byl na jednotlivých lokalitách zkoumán, byly zástupci motýlů, můr, epigeických a saproxylických brouků, ptáků, plazů a cévnatých rostlin.

 

Vytvořené paseky měly pozitivní vliv na diverzitu a početnost u většiny modelových skupin. Dále se ukázalo, že spojení pasek s otevřenými stanovišti je pro biodiverzitu stěžejní. Částečná obnova pařezením tak pomáhá chráněným druhům. Jde o další vědeckou studii z oblasti mírného pásma, která ukázala, že disturbance jsou motorem diverzity lesa. Celoplošnou bezzásahovost v nížinných lesích, kde v minulých dobách působily rozličné disturbance ať už v podobě lidského hospodaření, nebo tlaku velkých býložravců, proto můžeme považovat za nepřirozenou. „Během 20. století se ztratil z české krajiny aktivní člověk využívající každý kousek země ke své obživě. Zmizel tak základní disturbanční činitel a spolu s ním už asi 10 % našich původních druhů,“ konstatuje Radek Bače z Katedry ekologie lesa.

 

Kontakt: Ing. Radek Bače, Ph.D.

 

Sebek, P., Bace, R., Bartos, M., Benes, J., Chlumska, Z., Dolezal, J., ... & Perlik, M. (2015). Does a minimal intervention approach threaten the biodiversity of protected areas? A multi-taxa short-term response to intervention in temperate oak-dominated forests. Forest Ecology and Management, 358, 80–89.