Jindřich Fialka

 „Na univerzitě se cítím vždycky dobře. Pokaždé se mě zmocní určitá nostalgie a příjemné vzpomínky na dobu studií. Co se naopak v čase nemění, jsou skvělí lidé, které tu potkávám a kterých si vážím. Účastním se zde často různých odborných setkání, a těším se, že tomu tak bude i nadále,“ říká absolvent ČZU a ředitel Odboru potravinářského Ministerstva zemědělství Ing. Jindřich Fialka.

 

Jak jste cítil na ČZU, kde jste se zúčastnil diskuse o bezpečnosti potravin? Překvapil vás zájem studentů?

Přiznám se, že mne zájem o dané téma ani nepřekvapil, mile mě potěšil počet účastníků. Veřejnost zajímá zdravý životní styl a zdravé potraviny a je jen dobře, že to platí i pro studenty. Otázky kolem bezpečnosti a kvality potravin, potravinové soběstačnosti a zdravé výživy se dotýkají každého z nás. Velmi mne potěšilo, že jsem na Fóru ČZU viděl i řadu odborníků, pedagogů a mnohé známé tváře z praxe.

Setkáváte s podobným zájmem i při své každodenní práci? Píší vám lidé, co byste měl zlepšit, co byste měl zajistit?

Každý den se na nás obracejí desítky lidí, ať už spotřebitelů, provozovatelů potravinářských podniků, nebo studentů, se svými podněty, starostmi a zkušenostmi. Jsem přesvědčen o tom, že zvláště v dnešní době je třeba lidem naslouchat a udržovat stálý kontakt se všemi, pro které naši službu vykonáváme. Podnětů dostáváme denně desítky a jsme za ně rádi, i když přirozeně ne všechny jsou pozitivní. Na provozovatele potravinářských podniků se v posledních letech kladou stále vyšší požadavky v oblasti potravinového práva a zejména pro ty malé a střední výrobce je často obtížné se v nich bezprostředně orientovat. Snažíme se odpovědět všem, samozřejmě na přípravu odpovědí nejsem sám, máme tým kvalifikovaných odborníků.

Čemu všemu se vlastně váš Odbor věnuje?

Náš záběr je opravdu široký. Věnujeme se tvorbě a implementaci potravinového práva, spadají sem nejen potraviny, ale i lihoviny  a tabákové výrobky. Odpovídáme i za metodické řízení dozorových orgánů. Patří pod nás i dotační programy na modernizaci potravinářských technologií a zařízení. Dále je to otázka kvality potravin. Jsme garanty národních i evropských značek kvality, ať už ve vztahu k původu jednotlivých složek potraviny nebo způsobu jejího zpracování.

Velkou pozornost také věnujeme vzdělávání spotřebitelů a hlavně provozovatelů potravinářských podniků. Každý rok absolvujeme s kolegy desítky seminářů po celé České republice. Každý rok jsou proškoleny tisíce osob. Tady je přirozené pole spolupráce s univerzitami napříč naší zemí.

A zlepšila se kvalita potravin na českém trhu za těch patnáct let, co jste na Ministerstvu zemědělství?

Kvalita potravin je velmi široký pojem. Nicméně si troufám říci, že kvalita šla kupředu. Z informací, které máme, a sledujeme nejen tuzemský trh, ale máme informace i z okolních zemí, lze vyvozovat, že kvalita roste, ale ne rovnoměrně ve všech segmentech. Mnohdy ostatně nelze dělat nic jiného než striktně dodržovat a kontrolovat dodržování výrobních a hygienických postupů, čemuž napomáhají nové technologie a modernizace potravinářských a krmivářských provozů. Celkově je na tom Česká republika velice slušně.

Zastupujete Českou republiku na mnoha mezinárodních fórech, lze říci, že jsme na dobře i ve srovnání s vyspělými zeměmi?

Ano, jsme na tom velice dobře díky znalosti a sledování celého potravinového řetězce. Tady se odráží i kvalita odborného vzdělávání a kvalita dozorové činnosti. Nakonec poznatky z kontrol jsou tou nejlepší indikací, jak to na trhu skutečně vypadá.

Úroveň standardů, úroveň jednotlivých právních předpisů je vysoká. Tato oblast je ostatně jednou z priorit strategie ministerstva. V tomto ohledu patříme ke špičce.

Co to znamená?

Všechny parametry ať už z hlediska dostupnosti potravin, jejich obsahu, kontrolních mechanismů či z hlediska potravinového práva jsou na vysoké úrovni. Ovšem vždycky se můžeme bavit o tom, jak dalece je důležitá cenová dostupnost. Nízké ceny mají vliv na kvalitu, ale také na plýtvání potravinami, a v důsledku i na míru inflace…

Je třeba říci, že standardy jsou dalece harmonizovány. Určitou výjimku tvoří snad jen masná produkce a zpracování masných výrobků a pečivo a cukrářské výrobky. Zde máme předpisy v návaznosti na normy a doporučení Hospodářské komise OSN či Kodexu alimentarius

Mluvíte o harmonizaci pravidel a standardů, v čem vidíte úlohu Evropské komise?

Evropská komise má předkládat návrhy, aby byla zajištěna transparentnost společného trhu. Zároveň je třeba pamatovat na jistou flexibilitu především ohledně výrobních postupů. Jak jsem zmínil, v některých oblastech harmonizace prozatím nenastala, ale spotřebitelé napříč Evropou by měli mít možnost získat potřebné informace a na jejich základě si vybrat  při svém nákupním rozhodování.

Druhou velkou úlohou Evropské unie je podpora sektoru prostřednictvím Programu rozvoje venkova. Jde nejen o investice do jednotlivých technologií, ale jde i o aktivity směřující k užšímu provázání celé vertikály tedy výrobního a zpracovatelského řetězce ve všech článcích. Primárně by tak mělo dojít k posílení všech účastníků potravinového řetězce.

Teď jste mi připomněl debaty o správném zahnutí okurek…

To už neplatí. Můžeme si o tom myslet, co chceme, ale domluvená pravidla musíme respektovat. Je dobré nepřehlížet fakt, že tyto normy vznikají vyjednáváním 28 partnerů. Vyjednat a přijmout jeden společný předpis je obtížné. Nikdy se nemůžete strefit do zájmu všech subjektů najednou. I proto se to někdy řeší tzv. flexibilitou, ponechává se tedy na členských státech, aby si upravili vnitřními pravidly určitá obecná ustanovení.

Harmonizaci to jistě neprospívá, ale jinak to v praxi nejde. Ostatně připomeňme si diskuse kolem našeho pomazánkového másla a ještě dříve kolem dnešního tuzemáku.

Z toho, co jste o své práci prozradil, vyplývá, že musíte být mimořádně všestranný, jak vás na tuto práci připravila vysoká škola?

K zemědělství mne předurčila rodinná tradice a univerzita mně pomohla tuto cestu realizovat, vytříbit si poznatky a zkušenosti z praxe a vybrat si další směr mého profesního rozvoje.

Zemědělství a potravinářství, jak se v praxi ukazuje, jsou perspektivní obory. A jejich význam ještě poroste.

Promoval jsem právě v době, kdy se uzavírala kapitola zemědělství v rámci přístupových rozhovorů k Evropské unii. Mě toto téma lákalo. Spojovalo v sobě zemědělství i ekonomii, a tak navazovalo na moje studia – studoval jsem na Agronomické fakultě i na „pefce”. Vždycky mne lákalo porozumět širšímu kontextu a když se naskytla možnost ucházet se o místo na Ministerstvu zemědělství, využil jsem ji. Dostal jsem se do vyjednávací skupiny, která se věnovala právě otázce zapojení naší země do společné zemědělské politiky i obchodní politiky v oblasti zemědělství. Vážím si, že jsem „u toho“ mohl být od začátku.

Další články v rubrice

English ☰ Menu

Na webových prezentacích České zemědělské univerzity v Praze (pod doménou czu.cz) používáme soubory cookies. Tyto soubory nám poskytují možnosti, jak lépe poskytovat služby a dále nám pomáhají analyzovat výkon webu. Informace o tom, jak naše weby používáte, můžeme sdílet se svými partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. V nastavení si můžete následně vybrat, které cookies můžeme používat. Svůj udělený souhlas, můžete kdykoliv změnit či odvolat.