Indie má zájem o vzdělání na ČZU
„Zefektivnění zemědělství a potravinářství je jedním z klíčových úkolů indické ekonomiky, která je téměř ze tří čtvrtin závislá na zemědělství,“ upozorňuje absolvent ČZU a velvyslanec ČR v Indii Miloslav Stašek na široké možnosti spolupráce.
Jak probíhá takový typický pracovní den velvyslance v Indii?
Ránu dostanu na stůl šestero novin, abych byl v obraze. Pak následují jednání a schůzky až do večera. Když skončím dřív, zpracovávám zápisy, různé zprávy či analýzy. Zabýváme se tématy od sportu a kultury přes politiku a ekonomickou spolupráci až po bezpečnostní otázky či vzdělávání.
A také využíváte „zoodiplomacii“…
Tou si zpestřujeme běžnou agentu. Vyjednat, abychom získali zvířata z Asie, je pro české zoologické zahrady velmi atraktivní. Jednou z prvních takových akcí bylo dojednání daru slůňat ze Srí Lanky pro pražskou zoo. Byl to dar českým dětem od srílanského prezidenta.
Byla to mimořádná věc, sloní mláďata se mohou transportovat po odstavení, tedy ve věku od pěti do deseti let. Už v tomto věku jsou slůňata tak velká, že je možné je transportovat pouze armádním speciálem. Samotný let pak trval 22 náročných hodin. Za posledních 20 let jde o unikátní akci v celé Evropě.
Stejně tak považuji za důležité prohloubit spolupráci v oblasti vzdělávání. V Indii se rozvíjí střední třída, která se zajímá o možnosti vzdělávání v Evropě. Proto také v říjnu organizujeme návštěvu zástupců českých vysokých škol v Indii, jejímž primárním cílem je získat studenty samoplátce pro české univerzity. Díky historickým vazbám má o pobyt na českých školách zájem řada indických specialistů a odborníků. Značky Java, Tatra, Škoda zde mají vynikající pověst. Indie ekonomicky roste, a roste i ekonomický význam vzdělávání.
Indie je obrovská země mnoha tváří – moderní velkoměsta, uznávané IT společnosti na straně jedné, a na straně druhé obrovské sociální rozdíly a chudoba. Jak se tato realita odráží ve vaší práci?
Indie je zemí kontrastů, nůžky mezi bohatými a chudými jsou široce rozevřené. Mezi dvaceti nejbohatšími lidmi světa je hned několik Indů. Jsou zde obrovské firmy. Jen pro ilustraci: indické železnice zaměstnávají přes milion pracovníků a denně přepraví přes 10 milionů lidí. Na druhé straně zde jsou slumy bez vody a elektřiny, jejichž obyvatelé patří k nejchudším na světě. Ale je třeba říci, že vláda se snaží tuto situaci změnit distribucí potravin, různými pobídkami a podobně.
Významný potenciál je ve zlepšení pracovních postupů v zemědělství, které tvoří 70 procent indické ekonomiky. Zvýšení úrodnosti, uplatnění úspornějších technologií v celém produkčním řetězci, to všechno jsou otázky, kde může právě spolupráce s ČZU přinést prospěch oběma stranám. O řadu oborů vyučovaných na ČZU je v Indii velký zájem. A získat vzdělání na prestižních univerzitách, ke kterým ČZU patří, je pro Indy lákavé.
Rozumím vám dobře, že o ČZU se v Indii ví?
O ČZU vědí na řadě univerzit, které jsem v Indii navštívil. Řada indických expertů zná ČZU z mezinárodních konferencí, některé univerzity mají podepsané smlouvy o spolupráci. Opakuji, o zemědělství je v Indii velký zájem.
Česká zemědělská univerzita také patří ke trojici univerzit, pro které zajišťujeme na velvyslanectví jakési předvstupní pohovory se zájemci o studium. Zájemci se tak dozví mnohé konkrétní informace, které z internetu nevyčtou, a zástupci českých škol si zase prověří, nakolik je zájem uchazečů opravdový a zda budou schopni studovat v evropském prostředí. Díky přítomnosti zástupce ambasády lze tak také předejít obtížím se získáním víza.
Bylo pro vás těžké porozumět místním kulturním zvyklostem?
Pro Evropana je to hodně náročné. Myšlení, způsob jednání lidí jsou diametrálně odlišné od toho, na co jsme u nás zvyklí. Lidé na společenské špici v Indii často studovali v západní Evropě a v USA, ale širší veřejnost pochopitelně takovou možnost neměla. Musím říci, že proniknout do tohoto světa pro mne bylo náročné a zkušenosti z Blízkého východu byly užitečnou průpravou. Indie je pro mě dosud nejnáročnější misí.
Nejde jen o zmíněné kulturní odlišnosti, ale roli hraje také nesmírná rozloha území, podnebí, kde není výjimkou padesátistupňové vedro ve stínu a kdy během monzunů teplota klesne, ale vlhkost je skoro stoprocentní. V období dešťů hrozí komáři a s nimi malárie, horečka dengue a jiná zdravotní rizika, proti kterým není očkování.
Snil jste o práci velvyslance již jako student ČZU?
Vystudoval jsem krajinnou a aplikovanou ekologii na ČZU. Při studiu jsem měl možnost pracovat ve firmě, která projektovala zahrady, hřiště a také golfová hřiště. Po studiu jsem nastoupil na ministerstvo zemědělství, kde jsem se zabýval zahraničním obchodem se zemědělskými komoditami a také jsem zastupoval naši republiku v Ženevě při Světové obchodní organizaci. Odtud byl už jen krůček k diplomacii…
Myslím, že to potvrzuje kvalitu přípravy na České zemědělské univerzitě. Vážím si toho, že mne vychovala k všestrannosti, k možnosti uplatnit se v ekologii i v zemědělství, a nakonec i v diplomacii!